Volné radikály z těla nevyhánějme, ale dopřejme jim rovnocenného soupeře, kterým jsou antioxidanty. Jenom tak dostaneme naše tělo do rovnováhy.

Volné radikály, ať už exogenního, tedy vnějšího i endogenního, tedy vnitřního původu přibývají nejen venku v přírodě díky lidské činnosti, ale dostávají se i do našeho organismu i v konzumovaných potravinách. Pak je často porušována rovnováha mezi volnými radikály a antioxidanty. Jakmile volné radikály začnou vítězit nad antioxidanty, začne v našem těle oxidační stres.

Takzvané volné radikály, anglicky free radicals, nemusí být metlou lidstva. Obvykle je tento produkt vedlejší látkové výměny médii prezentován jako největší zhouba pro lidstvo. Jenomže zcela tak jednoznačné to není. Problém nastává pouze tehdy, když dojde k narušení rovnováhy mezi volnými radikály a antioxidanty.

Takzvané volné radikály, anglicky free radicals, nemusí být metlou lidstva. Obvykle je tento produkt vedlejší látkové výměny médii prezentován jako největší zhouba pro lidstvo. Jenomže zcela tak jednoznačné to není. Problém nastává pouze tehdy, když dojde k narušení rovnováhy mezi volnými radikály a antioxidanty.

Umí být volné radikály prospěšné?

Ano umí. Organizmus je hojně využívá. Krvinky bílé řady obsahují volné radikály ve velkém množství, zabíjí jimi mikroorganismy, kvasinky a parazity. Nazýváme je T-buňky a těmi ničí například nádorové buňky. Volné radikály také třeba umožňují oplodnění vajíčka.

Volné radikály a antioxidanty musí být v rovnováze 

Nebudeme se věnovat výčtu příčiny nemocí, které volné radikály způsobují. Je jich víc než dost. Příčinou nemocí je ale spíše nedostatek antioxidantů než přítomnost volných radikálů. Co z toho tedy vyplývá? Příjem antioxidantů je velmi důležitý. Takže je třeba vyměnit fastfood s prázdnými kaloriemi za zeleninu a ovoce, ke každému jídlu přidat pořádný kopec ovoce či zeleniny, případně ovocem a zeleninou bohatou na oxidanty část potravin zcela nahradit.

Volné radikály se tvoří u každého z nás

Volné radikály jsou reaktivní částice běžně se tvořící v těle každého z nás. Vznikají při odbourávání kyslíku a mají pokaždé lichý počet elektronů a jeden jim chybí do páru. Jakmile se v blízkosti objeví molekula kyslíku, naváže se na ni volný radikál místo elektronu. Nastane řetězová reakce. Vznikají částice nazývané ROS, tzv. reaktivní formy kyslíku. Jde o nekonečný proces, při kterém dochází k „oxidaci“ – u pleti, stejně jako třeba u rozkrojeného jablka, které necháme na vzduchu.

Tělo si kvůli tomu zároveň vytváří antioxidanty, které umí volné radikály neutralizovat. Je to opět srovnatelné s jablkem. Pokud jej pokapete citronovou šťávou, nezhnědne tak rychle a to díky antioxidantu, tedy vitaminu C. Bez antioxidantů by volné radikály oslabily naši imunitu, zrychlili stárnutí buněk v našem těle, tedy celého organismu. Konkrétně třeba naší kůže.

Jak vznikají volné radikály.

Potřebujeme volné radikály?

Už jsme si řekli, že ano, teď ale myšlenku malinko rozvineme. Bez volných radikálů by to podle vědeckých studií posledních desetiletí nešlo. Tělo má důvod k vytváření volných radikálů. Ty pomáhají při léčbě infekcí a jsou nezbytné pro hojení ran. Potřebujeme optimální hladinu reaktivních forem kyslíku. Je škodlivé mít jich v těle příliš mnoho, ale také příliš málo. Náš organismus volné radikály potřebuje, ale musí být ve správné koncentraci. Například oxid dusnatý a jeho kyslíková forma umožňuje průtok krve v cévách.

Problém nastane, pokud volné radikály převáží nad antioxidanty, a ty nestačí buňky chránit. Stav, který vznikne, se nazývá oxidační stres. Je za něj odpovědná kombinace více vnějších vlivů a je to spojeno i s nezdravým životním stylem.

Nejvlivnější faktor na stárnutí pleti je UV záření. Slunce má na svědomí asi 80 % projevů stárnutí pleti. Pokud není pleť chráněna, nastartuje se tvorba nových volných radikálů a látky v pokožce absorbující sluneční paprsky se tvorby automaticky účastní.

Nevyváženost mezi volnými radikály a antioxidanty v našem těle má mimo jiné za následek předčasné a viditelné stárnutí pleti.

Nevyváženost mezi volnými radikály a antioxidanty v našem těle má mimo jiné za následek předčasné a viditelné stárnutí pleti.

Podobně funguje i příliš chladné ovzduší, vítr, horko a znečištěné ovzduší. Může za to ale i náš životní styl, podporující tvorbu a působení volných radikálů. Jde o stres, nedostatek spánku, kouření a nezdravé jídlo. Výsledkem působení škodlivých vlivů jsou drobné a hlubší vrásky, povolená kůže a změny pigmentace.

Dále se projevuje oslabená imunita a únava organismu. Některé studie naznačují souvislost oxidačního stresu také s kardiovaskulárními chorobami, infarktem, cukrovkou, Alzheimerovou a Parkinsonovou chorobou nebo rakovinou.

Antioxidanty dodávejme do organismu

Oxidační stres zmírníme, pokud do organismu dodáme více antioxidantů. Ty se postarají o žádoucí rovnováhu. Dodat je dobré vitamin C, A a E, koenzym Q10, flavonoidy nebo karotenoidy. Je tedy třeba dostatek čerstvé zeleniny a ovoce, zejména s výraznou barevností. Jmenovat můžeme lokální ovoce jako jahody a lesní plody, ale i exotické druhy, jako kiwi, granátové jablko, avokádo, goji nebo acai. Ze zeleniny brokolice, rajčata, špenát, hlávkový salát a veškerá listová zelenina. Antioxidačními účinky má také známý zelený čaj.

Skvělým zdrojem antioxidantů, jenž našemu tělu pomáhají zvládat oxidační stres a tím vytvářet rovnováhu s volnými radikály, jsou třeba bobuloviny či lesní ovoce.

Skvělým zdrojem antioxidantů, jenž našemu tělu pomáhají zvládat oxidační stres a tím vytvářet rovnováhu s volnými radikály, jsou třeba bobuloviny či lesní ovoce.

Zdroj obrázků: Shutterstock

CHCI MAGAZÍN ZDRAVÍ A KRÁSA ZDARMA!

Nechte si posílat magazín Zdraví a krása do vaší e-mailové schránky! Staňte se členem největší komunity lidí, kteří si váží své zdraví a chtějí být krásnými.

Váš e-mail