Burn out syndrom, neboli syndrom vyhoření, postihuje až 34 % Čechů.
Burn out syndrom, neboli syndrom vyhoření, postihuje až 34 % Čechů.

Syndrom vyhoření: proti stresu, napětí i vyhoření umí pomoci byliny

Pocitem vyhoření trpí podle výzkumů až 34 % Čechů ve věku 25 až 65 let. Máte pocit, že jste mezi nimi? Syndrom vyhoření je dnes již skutečnou psychiatrickou diagnózou. Jenomže k psychiatrovi se nám nejspíš nechce. Co dělat? Zkuste bylinky na vyhoření – víme, které pomůžou!

Vyhoření dnes lékařská věda uznává jako psychiatrickou diagnózu. Syndrom vyhoření dokonce postihuje až třetinu všech Čechů. Cítíte se vyčerpaní, nic vás nebaví a přemýšlíte, jak zvládnete další pracovní den? Občas to zažíváme všichni, to ano. Ale pokud se však takto cítíte dlouhodobě, zbystřete. Možná jste na cestě tzv. vyhoření. Nedostatek odpočinku, přemíra stresu a snaha všechno zvládnout sám, nejlépe a nejrychleji, je přímou cestou k syndromu vyhoření. Ten, jak konstatuje odbornice na přírodní léčbu a česká bylinkářka, Jarmila Podhorná, nejčastěji postihuje nadšené workoholiky, z nichž pak dělá depresivní neurotiky. Šetrný způsob, jak vyhoření překonat či se mu zcela vyhnout, nabízí přírodní medicína.

Burn out syndrom, neboli syndrom vyhoření, postihuje až 34 % Čechů.
Burn out syndrom, neboli syndrom vyhoření, postihuje až 34 % Čechů.

Jak poznáte, že se blíží váš burnout, jak se syndromu vyhoření říká anglicky? Ztráta motivace, frustrace, pocity smutku či dlouhotrvající stavy bez nálady. To jsou jedny z nejvýraznějších příznaků syndromu vyhoření. Nejčastěji postihuje osoby, jejichž práce obnáší komunikaci s lidmi či péči o druhé. Též ale vysoko postavené manažery a vedoucí pracovníky. Často jde o lékaře, zdravotní sestry, charitativní pracovníky, ale i učitele. Za určitých podmínek však může zasáhnout kohokoliv, bez ohledu na profesi, věk či pohlaví. Stačí, že jste dlouhodobě pod tlakem, málo odpočíváte a nerelaxujete. Vyhoření bývá důsledkem nerovnováhy, důležitý je i spánek a pravidelná strava.

Dlouhodobý stres a syndrom vyhoření spolu velice úzce souvisí.
Dlouhodobý stres a syndrom vyhoření spolu velice úzce souvisí.

Vyhoření se nedostaví ze dne na den

Fáze syndromu vyhoření

  • 0. fáze: Říká se jí i předfáze. Zatím pořád pracujete jak nejlépe umíte. Vnitřně už však pociťujete stísňující pocity. Míváte pocit, že úkol nelze splnit, nebo že vaše práce není dostatečně ohodnocena. Právě v této nulté fázi vzniká podhoubí příštího burnoutu, neboli vyhoření.
  • 1. fáze: Ve chvíli, kdy máte pocit, že nic nestíháte a vaše práce vám přestává připadat smysluplnou dostavuje se první fáze syndromu vyhoření.
  • 2. fáze: V pokročilejší druhé fázi se již u nás objeví různé symptomy neuróz. Často jde o pocity úzkosti, Máme pocit, že musíme neustále něco dělat, avšak je toho na nás tolik, že ke všemu přistupujeme chaoticky a neefektivně. Přestože se snažíme být ještě produktivní, vůbec se nám to v této fázi už nedaří.
  • 3. fáze: V nejpokročilejším stadiu syndromu vyhoření ztrácíme veškeré nadšení pro věc. Už nemáme o nic zájem, jsme unaveni, zklamáni a vyčerpáni. Dráždí nás přítomnost druhých lidí. Z fáze „musím to udělat“ jsme přešli do fáze „nic nemusím udělat“, protože je to i tak zbytečné.

Více zde >>

Syndrom vyhoření vás může postihnout i když vás práce baví a dokonce se vám v ní daří

Syndrom vyhoření často potkává ty, kteří by se pro ostatní roztrhali. Právě proto se s ní setkáváme například u charitativních pracovníků. Ale i u manažerů a zaměstnanců, kteří se mají chuť v práci doslova „rozdat“. I když vás práce baví a naplňuje, neměli byste zapomínat sami na sebe. Klíčová je totiž rovnováha, zejména v oblasti spánku a stravování. Nic není tak důležité, abyste se kvůli tomu nemohli přes den v klidu najíst. A to samé platí pro práci po nocích, jež by měla být součástí vašeho pracovního nasazení jen zcela výjimečně.

Burnout, čili vyhoření, je uznanou psychiatrickou diagnózou.
Burnout, čili vyhoření, je uznanou psychiatrickou diagnózou.

Bylinky umí uspat, zklidnit psychiku i podrážděný žaludek

Je důležité naučit se nechat pracovní vytížení při odchodu ze zaměstnání za jeho dveřmi. Zklidnit a takzvaně vypnout hlavu před spaním mohou člověku pomoci bylinky. „Mezi byliny, které zlepšují navození spánku, patří odedávna využívaný kozlík lékařský. Zklidňující účinky má také bacopa a lípa či směs třezalky, meduňky, máty a šalvěje,“ radí nejznámější česká bylinkářka Jarmila Podhorná ze společnosti Naděje. „Jednou z příčin problémů se spánkem může být i stresem podrážděný trávicí trakt, který ovlivňuje usínání i celkový průběh spánku. V takovém případě může pomoci ostropestřec, měsíček, schizandra nebo gemmoterapeutikum z jalovce,“ dodává Podhorná k tématu syndromu vyhoření.

K lepšímu spánku nám pomůže kořen kozlíku lékařského.
K lepšímu spánku nám pomůže kořen kozlíku lékařského.

Psychiku posílí vrbka úzkolistá nebo čertův kořen

Stres a napětí jsou do jisté míry běžnou součástí našich životů. Krátkodobý stres je normální, problém nastává ve chvíli, kdy je stres dlouhodobý a stane se chronickým. Postupem času totiž začne likvidovat naše psychické i fyzické zdraví. Často se v nás hromadí velmi nenápadně. Na konci je pak nejen syndrom vyhoření, ale i řada nemocí, ke kterým přispívá právě dlouhotrvající stres.

To, že stres překročil únosnou mez, poznáme většinou na svém těle – častými projevy jsou bolesti zad, neklid a nesoustředěnost, migrény, padání vlasů nebo kožní potíže. Na takovéto projevy léky často dlouhodobě nezabírají a pomůže až zbavení se prvotní příčiny. „Odolnost proti stresu pomáhá posílit čertův kořen neboli eleuterokok. Je to adaptogen, který zlepšuje naši obranyschopnost a zklidňuje nervovou soustavu. Duševní i fyzickou rovnováhu navozuje tinktura z vrbky úzkolisté, třezalky, lípy či bacopy. Uvedené bylinky uvolňují vnitřní napětí a přispívají k psychické pohodě,“ vysvětluje bylinkářka Jarmila Podhorná.

Třezalka tečkovaná neboli kvítí svatého Jana je uznávanou bylinou pro zklidnění nervové soustavy.
Třezalka tečkovaná neboli kvítí svatého Jana je uznávanou bylinou pro zklidnění nervové soustavy.

Bylinky proti syndromu vyhoření:

  • Bakopa drobnolistá (brahmi, latinsky Bacopa monieri) – zklidňující účinek, navození pocitu psychické a fyzické rovnováhy
  • Lípa (lat. Tilia) – zklidňující účinek, navození pocitu psychické a fyzické rovnováhy
  • Třezalka tečkovaná (latinsky Hypericum perforatum) – zklidňující účinek, odolnost proti stresu, navození pocitu psychické a fyzické rovnováhy
  • Meduňka lékařská (latinsky Melissa officinalis) – zklidňující účinek
  • Šalvěj lékařská (lat. Salvia officinalis) – zklidňující účinek
  • Máta peprná (latinsky Mentha piperita) – zklidňující účinek
  • Kozlík lékařský (latinsky Valeriana officinalis) – zlepšení spánku a spánkové hygieny
  • Ostropestřec mariánský (latinsky Silybum – zlepšení trávení při podráždění
  • Měsíček lékařský (latinsky Calendula officinalis L.) – zlepšení trávení při podráždění
  • Schizandra čínská (magnolka čínská, latinsky Schisandra chinensis) – zlepšení trávení při podráždění
  • Jalovec obecný (Juniperus communis) – zlepšení trávení při podráždění (jako gemmoterapeutikum, tedy výluh z pupenů)
  • Čertův kořen (Eleuterokok ostnitý, latinsky eleutherococcus senticosus) – odolnost proti stresu, zklidnění nervové soustavy, zvýšení obranyschopnosti
  • Vrbka úzkolistá (též vrbovka úzkolistá, latinsky chamaerion angustifolium) – navození pocitu psychické a fyzické rovnováhy
Ostropestřec mariánský umí mimo jiné zklidnit náš podrážděný trávící trakt, který nás při nervovém vyčerpání a i syndromu vyhoření často sužuje.
Ostropestřec mariánský umí mimo jiné zklidnit náš podrážděný trávící trakt, který nás při nervovém vyčerpání a i syndromu vyhoření často sužuje.

Choďte do přírody, ale při aktivním odpočinku neměřte své výkony

Kromě vybraných bylin má na pohodu člověka blahodárný vliv též pobyt v přírodě. Pravidelné procházky na čerstvém vzduchu zlepšují zdraví i odolnost vůči stresu. Jeden z japonských výzkumů dokonce prokázal, že pohyb v zeleném venkovním prostředí posiluje imunitu i kardiovaskulární systém.

V přírodě si nedávejte dostaveníčko s prací, ale odpočívejte!
V přírodě si nedávejte dostaveníčko s prací, ale odpočívejte!

Pokud vyznáváte spíše aktivní odpočinek, zkuste párkrát do týdne vyměnit cvičení v posilovně za běh lesem či jiné cvičení na čerstvém vzduchu. Tentokrát se však nezaměřujte na výkon a uběhnuté kilometry, ale na své vlastní pocity, myšlenky a na přírodu kolem sebe. Touha po vynikajících výkonech ve všech směrech života je totiž jednou z dalších cest k syndromu vyhoření. Příliš cílevědomí lidé často namísto aktivního odpočinku dostávají své tělo i mysl do dalšího stresu, když se snaží denně zdolávat své osobní rekordy. A tak se z ranního či večerního běhu snadno může stát jen další frustrující faktor.

Syndrom vyhoření 2018 – 5 tipů, aby vás nedostal

  1. Odpočívejte, relaxujte a naučte se vypnout.
  2. Choďte pravidelně do přírody a na čerstvý vzduch.
  3. Hýbejte se – avšak raději rekreačně a v přírodě, než výkonnostně a ve městě nebo v tělocvičně.
  4. Zdravý a dostatečně dlouhý spánek je důležitý. Snažte se nepracovat v noci.
  5. Pomozte si bylinkami – a to i preventivně. Třeba pomocí třezalky tečkované. Ta na rozdíl od antidepresiv v podobě medikamentů nemá vedlejší účinky.

Zdroj obrázků: Shutterstock, koláže ContentPub s.r.o. – specialista na copywriting a vizualizaci obsahu