Vegan, vegetarián, flexitarián, prescetarián, pollotarián, pollopescetarián a další – víte, jak se stravují vyznavači těchto alternativních stravovacích návyků?
Předně je třeba připomenout, že jsme to v úvodu poněkud zjednodušili, za což se chci hned vyznavačům veganství, vegetariánství, flexitariánství, prescetariánství, pollotariánství a pollopescetariánství omluvit. Jde totiž o víc než jen o „kus žvance“ vybraného pro jídelníček. Stravovací návyky jsou mnohdy až důsledkem životního postoje – k právům zvířat i k životnímu prostředí jako takovému. V tomto článku se ale zaměříme spíše na návyky stravovací a filosofické otázky si ponecháme do následujících článků. Pojďme se tedy stručně podívat na to, co jedí a nejedí lidé, kteří se rozhodli zcela zásadně odchýlit od normy většinové „všežravé“ populace. A začneme od „nejextrémnější“ formy – veganství.
Vegan
Co jí vegan
Vyznavač veganství, vegan, vylučuje živočišní produkty ze své stravy zcela striktně. Vegani konzumují pouze rostlinnou stravu. Z jídelníčku nevylučují pouze samotné maso, ale i veškeré živočišní produkty. Tedy mléko a mléčné výrobky, vejce a dokonce i med.
Životní postoj veganů
Vegani nenosí a nepoužívají kožešiny ani kůži. Nenosí například koženou obuv. Pokud jde o kosmetiku, preferují tu, která nebyla testována na zvířatech.
Veganství pro a proti
Vegani dbají více o zdravý životní styl než běžná populace. Současně je chválihodné, že lze jejich postoj k životu lze označit za „trvale udržitelný“. Pravdou je, že ani vegani nejsou chráněni před dnešní „dobou jedovou“ a „dobou chemickou“. Pokud jde o stravování, mohou být díky zvýšené konzumaci zeleniny a ovoce mnohem zásadněji vystaveni působení pesticidů či jejich reziduí.
Co chybí veganům a vyvážený veganský jídelníček
Vegani a železo
Obecně je znám rovněž fakt, že veganství má různá úskalí pokud jde o výživu. Chce to skutečně pestrou a vyváženou stravu s důrazem na doplnění některých živin, které v bezmasé stravě chybí. Nejčastěji zmiňovaným bývá nedostatek železa. Různé průzkumy ale potvrzují, že sice vegani mají nižší obsah železa v krvi, a lze je tedy nazvat chudokrevnými, na druhou stranu se však zdá, že jej více nepotřebují a že u veganů lze nižší hladinu železa pokládat spíše za normální, a to bez negativních důsledků.
Vegani a vitamín B12
Dalším problémem bývá nedostatek vitamínu B12. Obsahují jej játra, ale též hovězí nebo telecí ledvinky. Také štika. Méně pak losos, makrela, sleď, pstruh, králík, kuřecí maso, telecí maso, vepřové a hovězí maso. Dále vejce, mléko, mléčné výrobky a zrající sýry. Nic z toho vegani nejedí. Dříve uváděné alternativy zdroje vitaminu B12, jako jsou mořské řasy, kysané zelí nebo tempeh (produkt vytvořený fermentací sóji, vzniká naložením uvařených sojových bobů do Rhizopus oligosporus anebo Aspergillus oryzae, které sójou prorostou a vytvoří produkt bílé barvy a tvrdé konzistence), jsou již pokládané za překonané a veganům se doporučuje užívání B12 ve formě supplementů, tedy vhodných doplňků stravy.
Vegani a vápník
Chybějícím minerálem u veganů může být rovněž vápník. Dříve se předpokládalo, že lidem na rostlinné stravě stačí méně vápníku, protože je to právě živočišní strava, která vápník z těla vyplavuje a proto potřebují „všežravci“ a „masožravci“ větší příjem vápníku. Ale studie, které by tuto hypotézu stoprocentně potvrzovali neexistují, a proto je dobré se na dostatečný příjem vápníku raději soustředit. Důležitý je samozřejmě ne samotný příjem, ale to, kolik vápníku dokáže tělo vstřebat. Proto je důležité vybírat nejen potraviny bohaté na vápník, ale na dobře vstřebatelnou formu vápníku.
Řada listové zeleniny obsahuje vápník, ale současně látky oxaláty, které tzv. vyvazují vápník, takže jeho využitelnost se snižuje. Je proto třeba sáhnout po takové zelenině, která obsahuje vápník a současně neobsahuje oxaláty. To je třeba brokolice, listová hořčice nebo kadeřavá kapusta. U jiných potravin lze vstřebávání vápníku podpořit například jejich namočením. Platí to pro ořechy, semínka, sóju fazole. Z rostlinných mlék se vápník vstřebává pouze v případě, že je obsažen ve formě fosforečnanu vápenatého.
Vegani a bílkoviny
Vegani musí dbát rovněž na vhodné nahrazení živočiších bílkovin rostlinnými. Jde zejména o tzv. alternativní masa a sýry, ale i jiné produkty, známé pod názvy robi maso, sojové maso, klaso, seitan, tofu, tempeh (též, tempe nebo tempteh), cerie, ďobačky, různé výrobky z čočky či produkty firmy Wheaty.
Podle mnoha výživových odborníků je veganství nejproblematičtějším způsobem alternativního stravování. Což ale neznamená, že není zdravé.
Vegetariánství a padání vlasů – existuje souvislost?♥ TIP
Vegetarián – vegetariánská strava a důvody k vegetariánství
Co jí vegetarián
Vegetariánství je méně extrémní než veganství. Vegetariáni sice nejedí maso, a to ani drůbeží nebo rybí, nevyhýbají se však zcela živočišným výrobkům. V jejich jídelníčku tedy najdete vejce, mléko, sýry a další mléčné výrobky.
[su_note note_color=“#EEEEEE“ text_color=“#161616″ radius=“0″ class=“su_note_tyrkysova“]
Vegetariánství
Některé prameny považují vegetariánství za souhrn několika směrů bezmasého „tariántsví“, kam patří:
- Veganství: Konzumace výlučně rostlinné stravy, odmítání i veškerých produktů ze zvířat (mrtvých i živých).
- Laktoovovegetariánství: Rostlinná strava + mléko, mléčné výrobky a vejce.
- Laktovegetariántsví: Rostlinná strava + mléko a mléčné výrobky. (Vejce ne!)
Ovovegetariánství: Rostlinná strava + ryby + mléko a mléčné výrobky + vejce.
Tyto tři a další subsměry ještě jednou zmíníme v dalším textu.
[/su_note]
Životní postoj vegetariánů
Vegetariánství je podobně jako veganství zaměřeno na zdravý životní styl i etiku pokud jde o zvířata. Přestože však vegetariáni maso nejedí, nevyhýbají se striktně výrobkům ze zvířat, a to ani pokud jde o oblečení či obuv.
Vegetariánství pro a proti
Mléčné výrobky ve stravě rozhodně zjednodušují stravování. Méně hrozí nedostatek vápníku. Pořád je ale nutné hlídat příjem bílkovin, pravděpodobně železa, mastných kyselin, někdy též vitamínu D a D2, no a samozřejmě doplňovat vitamín B12.
Další podtypy vegetariánství – zajímavosti o tom, co jedí vegetariáni jednotlivých typů
Vegetariánství má množství podtypů, které se liší filosofií přístupu k jídlu, nebo zejména vylučováním či preferováním některých potravin v jídelníčku. Zde jsou některé z nich:
Frutarián (též Fruitarian)
Frutariánství (nebo fruitariánství) v jídelníčku povoluje pouze ovoce, semena a ořechové plody. Frutariáni (též fruitariáni) tedy jedí pouze plody, které se mohou získat bez poškození samotné rostliny.
Vitarián
Vitariánství je vyšší level veganství. Vitariáni do svého jídelníčku řadí pouze syrové ovoce, zeleninu, semena a ořechy. Jejich tepelná úprava může být pouze do 42 °C. Proto lze ovoce a zeleninu upravovat například sušením v sušičce.
Ovovegetarián
Ovovegetariánství znamená vyloučit ze stravy nejen maso, ale i komplet mléčné výrobky. Ovovegetariáni mají dovolena vejce.
Laktovegetarián
Laktovegetariánství znamená vyloučit ze stravy kromě masa i vejce. Laktovegetariáni mají povoleny mléko a mléčné výrobky.
Laktoovovegetarián (též lakto-ovo vegetarián)
Laktoovovegetariánství samozřejmě zakazuje jakékoliv maso, ale laktoovovegetariání mohou jíst mléko, mléčné výrobky, vejce i med.
Raw vegan
Raw vegani jsou vyznavači živé stravy (někdy též syrová strava, ale ne maso, takže rozhodně nejde o žádné tzv. vyznavače paleo stravy). Z jídelníčku je kompletně vyloučena živočišní potrava. Konzumuje se pouze čerstvá, tepelně nezpracovaná potrava, která nesmí projít tepelnou úpravou vyšší než 42 °C. Je to typ vegetariánství velice podobný frutariánství, avšak vyznavači raw jedí nejen ovoce a ořechy, ale i zeleninu.
[su_note note_color=“#EEEEEE“ text_color=“#161616″ radius=“0″ class=“su_note_tyrkysova“]
Žijí vegetariáni déle?
Existují studie, které potvrzují, že tomu tak je. Specialista na interní medicínu, Gary E. Fraser, představil výsledky zajímavé studie týkající se obyvatel Kaliforie. Z ní plyne, že se vegetariáni dožívají průměrně 83,3 roku. Což je o 9,5 roku více, než se dožívá běžná populace.
Studie Adventist Health Study-2 srovnala různé typy vegetariánů ve srovnání s běžnou populací. Ve vzorku bylo 8 % veganů (žádné červené maso, ryby, drůbež, mléčné výroky ani vejce), 28 % lakto-ovo vegetariánů (konzumují mléko nebo vejce, nejedí však žádné červené maso, drůbež ani ryby), 10 % pesco-vegetariáni (jedí ryby, mléko a vejce nejedí drůbež ani červené maso). 6% polo-vegetariáni (jedí červené maso, drůbež a ryby méně než jednou týdně) a 48 % běžná populace (jedí červené maso, drůbež, ryby, mléko a vejce více než jednou týdně). Z této studie vyplynulo, u veganů je až o 12 % nižší riziko vzniku onemocnění srdce, téměř netrpí diabetem 2. typu, mají nižší BMI a až o 14 kilogramů nižší hmotnost.
Výzkumy podobného typu mohou být ale zavádějící proto, že vyznavači alternativních životních stylů, což jsou různé druhy vegetariánství, obvykle žijí obecně zdravější a aktivnější živost spojený s pohybem, vyhýbají se stresu, sportují apod. Jestli to, že žijí vegetariáni a vegani déle, je důsledkem vegetariánské a veganské stravy, nebo životního stylu jako takového, není známé.
[/su_note]
Druhy vegetariánství z náboženských důvodů
Náboženství s asketickým podtextem a ta, která si „nezabiješ“ vysvětlují v širším kontextu – tedy i vztaženě na zvířata, se většinou zříkají rovněž konzumace masa či dokonce některých typů rostlinné stravy.
Budhistické vegetariánství
Jednotlivé budistické směry se v přístupu ke stravování liší. Dokonce různé skupiny budhistů se mohou řídit různými interními nařízeními. Obecně platí, že budhistická strava je výhradně bezmasá. Vychází to z filosofie budhistického učení, které si „nezabiješ“ vysvětluje právě tímto přístupem. Méně známé je, že budhisté mají z jídelníčku vyloučenou rovněž zeleninu s charakteristickou vůní česneku a cibule: cibuli, česnek, šalotku, pórek, jarní cibulku či pažitku.
Džinistické vegetariánství
Džinismus (též džainismus) je jedním ze systémů indické filosofie, Toto neortodoxní učení vzniklo jako reakce na hinduismus a jeho kastovní systém (zdroj: Wikipedia) a staví na absolutním nenásilí. Džinistické vegetariánství je zcela bezmasé a ze stravy dále vylučuje vejce, med a rovněž kořenovou zeleninu, cibuli, česnek a pálivé (chilli papriku). Povoleny jsou však mléčné výrobky. Proč džinisté nejedí kořenovou zeleninu? Opět to vychází z filosofie „nezabiješ“. Utrhnutím ovoce rostlině neublížíte. Ale vytržením kořenové zeleniny, mrkve, petržele, pastináku nebo celeru způsobíte rostlině smrt. Česnek, cibule i pálivá paprika jsou ve stravě džinistů zapovězeny proto, že jsou důvodem špatné karmy. Pálivá chuť této zeleniny je příčinou toho, že je člověk plný negativních emocí a ztrácí sebeovládání, objevuje se hněv a rozčilení.
Jogínské vegetariánství neboli Sattvická strava
Sattvická strava je postavena na rostlinné stravě. Nevylučuje mléčné výrobky a med. Zapovězena jsou vajíčka, dále česneková a cibulová zelenina, červená čočka, modré sýry, fermentované potraviny, durian, houby, omáčky. Povolen není alkohol. Někdy ani černý čaj, zelený čaj, černá káva, muškátový oříšek, čokoláda, jakékoliv povzbudivé látky a prostředky nebo ostré typy kořenin.
Polovegetariáni aneb Částečně bezmasá strava
Vyznavači tohoto stylu zdravé výživy se za vegetariány pokládají, ale skuteční vegani a vegetariáni se na polovegetariány koukají spíše skrz prsty. Americká dietologická společnost shrnula tyto směry stravování pod jeden jednotný název – flexitariánství (r. 2003). Výraz je od roku 2012 celosvětově uznávaným označením pro lidi, kteří preferují vegetariánství s občasnou konzumací masa.
Lidi, kteří jedí maso jen částečně (tedy jenom některé), nebo velice omezeně, bývají označování i za rádobyvegetariány, pseudovegetariány, již zmíněným výrazem polovegetariáni nebo semivegetariáni.
Flexitarián
Flexitariánství je částečně bezmasé stravování. Flexitarián se stravuje převážně bezmasou stravou, ale nebrání se občasné konzumace masa. Jde o jednu z forem tzv. polovegetaránství. Dříve se k vegetariánství neřadila, ale poté, co ji zpropagovala v roce 2019 tzv. flexitariánská dieta, se stala hitem. Flexitariáni maso sice občas jedí, vyhýbají se ale tomu z průmyslových velkochovů. Preferují maso z domácího a eko chovu, případně maso ulovené ve volné přírodě.
Podle flexitariánů nemusíte být vegetariánem, aby vám chutnala vegetariánská strava. K této formě stravování je však dohnali obvykle zdravotní důvody, nebo extrémní touha po zdravém stravování. I když se flexitariáni (někdy též flexatariáni) vyhýbají masu z komerčních velkochovů, jde spíše o výživový trend, než o životní filosofii, která by měla pomoci zvířatům. Je proto zcela běžné, že se flexitariáni vyhýbají především konzumaci červeného masa, ale třeba drůbeží berou na milost.
Pescetarián
Pescetariánství je dalším typem polovegetariáství. Pescetariáni nejedí maso savců. tedy vepřové, hovězí, skopové, zvěřinu, králičí apod. a rovněž nejedí ani veškerou drůbež. V jejich jídelníčku se však objevují ryby a živočišní produkty, jako jsou mléko, mléčné výrobky, vejce a med.
Pollotarián
Pollotariánství charakterizuje odmítání jídla savců i ryb. V jídelníčku však zůstává drůbeží maso (kuřecí, ale i kachní, husí nebo krůtí). Rostlinná strava je však základem výživy pollotariánů.
Pollopescaterián (též pescopollovegetarián, pesco pollo vegetarián a pesco vegetarián)
Pollopescateriánství (též pescopollovegetariánství) vedle hlavní rostlinné stravy řadí do jídelníčku rovněž drůbež všeho druhu a ryby. Pollopescateriáni nejedí maso savců.
Lessetarián
Lessetariánství omezuje konzumaci masa obecně a lessetariáni upřednostňují především rostlinnou stravu.
Makrobiotik
Makrobiotické stravování, neboli makrobiotická dieta, je postavena na konzumaci luštěnin a obilovin v celozrnné podobě. Makrobiotika povoluje konzumaci ryb.
Halal vegetariánství
Jde o kombinaci vegetariánství a halal stravy. Preferuje se rostlinná strava, i když maso není zcela vyloučeno. Zakázáno však je podle Wikipedie veškeré vepřové maso, krev, hmyz, zdechliny, obojživelníci, zvířata poražena jako obětní ve jménu jiného boha než Alláha (tedy zvířata obětovány lidem, modlám nebo světcům), zvířata udušena, ubita k smrti, která zahynula pádem, byla probodnuta nebo roztrhána dravou zvěří; jídlo, nad nímž nebylo vysloveno jméno Alláh. V Koránu je tento typ jídla označován jako harám, tedy škodlivé.
Diskuse: Vegetariánství, veganství a flexitariánství
Z článku je zřejmé, že snadno vysvětlit pojem vegetarián dnes už nelze. Určitě jsem nedokázala postihnout celou variabilitu alternativního stravování s důrazem na rostlinnou stravu. Budu vděčná za připomínky a komentáře. To nejzajímavější ráda přidám do článku, nebo připravím další materiál. Určitě ocením v diskusi i vaše zkušenosti s vegetariánstvím a veganstvím, nebo se zdravým stravováním obecně. Zajímá mně váš názor na „vegetariánství pro a proti“. Pojďte se zapojit
Zdroj obrázků: Depositphotos, Pixabay, Shutterstock, koláže ContentPub s.r.o. – specialista na copywriting a vizualizaci obsahu
