Glukometr je užitečný přístroj pro cukrovkáře, který velice snadným způsobem umožňuje měření hladiny cukru v krvi, tedy odborně řečeno, změří glykémii. Pacient s diabetem nemusí nikam chodit a měření si snadno provede sám v domácím prostředí. Využijí jej však i lidé, kteří si chtějí alespoň z času na čas prověřit, jestli u nich nepropukla cukrovka. Ta totiž dokáže mnohdy i několik let devastovat náš organismus zcela skrytě. Glukometry jsou tedy vhodné pro každou domácnost.
Zachvátila nás doslova epidemie cukrovky, a rozhodně to není myšleno s nadsázkou. Aktuálně je u nás s diabetem diagnostikováno až 900 00 nemocných, přičemž se předpokládá, že je v populaci další obrovská skupina s diabetem, která o něm neví. Nejvíce diabetu připadá na 2. typ, který se někdy nazývá i stařecký diabetes. Postihuje především lidi ve vyšším věku. Diabetem 1. typu trpí 60 281 lidí. Další skupinou lidí jsou pacienti s tzv. sekundárním diabetem (jako důsledkem jiných onemocnění) či těhotenským diabetem. 68 495 lidí má diagnostikovanou poruchu glukózové tolerance, tedy tzv. prediabetes. (Data jsou z roku 2016, zveřejnil je Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR.)
Na cukrovku se umírá. Včasná diagnostika problému díky glukometru pomáhá
Každoročně cukrovkou onemocní 60 tisíc pacientů a 22 tisíc lidí tomuto onemocnění podlehne. Mnoho onemocnění cukrovkou, především druhého typu, probíhá skrytě a bez léčby, přičemž dochází k nezvratnému poškození lidského organismu. Výdaje na léčbu diabetu jsou rovněž obrovské a představují až 10 % celkových zdravotních výdajů v České republice. Je to skutečná epidemie nové doby a třeba ji předcházet i včasnou diagnostikou tohoto onemocnění. Ideálně alespoň občasným měřením glykémie na lačno.
S pokročilou cukrovkou je spojena celá řada komplikací – diabetická noha, retinopatie, nefropatie a další. Jejich léčba je problematická. Diabetická noha končí často amputací končetiny.
Glukometr nepomáhá jen nemocným diabetikům. Umí cukrovku i objevit
Glukometr pomáhá lidem s cukrovkou kontrolovat v rámci domácího měření hladinu cukru v krvi. Tělo nesprávnou hodnotu glykemie pozná, jenom pokud dosáhne krajních hodnot. Těmi je hypoglykemie při hodnotě nižší než 3,6 mmol/l. Projevuje se to pocitem hladu, rychlým tepem, třesem rukou, pocením, zhoršeným jazykovým projevem, celkovou nevolností i rozmazaným viděním. Varovnou je již hodnota 3,9 mmol/l. Tomuto stavu by měl diabetik předcházet.
Další varovnou hranicí je příliš vysoká hodnota cukru v krvi. Nazývá se hyperglykemie. Postižený je unavený, má pocit na zvracení či již zvrací. Hyperglykemie je u každého trochu jiná, obvykle je závažným stavem již nad 18 mmol/l či nad 25 mmol/l.
Každé dlouhodobé zvýšení glykémie je však problematické a je jej nutné řešit s diabetologem. Jinak dochází k trvalému poškozování orgánu. Dlouhodobě vysoká glykemie vede k trvalému poškození cév, ledvin, srdce, nervů i zraku.
Zdravý člověk by měl mít hodnotu glykemie na lačno mezi 3,9 až 5,9 mmol/l. Oplatí se mít glukometr a alespoň z času na čas si ráno po probuzení, ještě před ranní kávou a před snídaní, hladinu cukru změřit glukometrem.
TIP: Kvalitní glukometry i potřebné příslušenství nabízí DIAlékárna.
Kdy být, pokud jde o diabetes, pozornější?
Určitě ve věku nad 40 let. Pokud máme v rodině cukrovku, je též větší pravděpodobnost, že se objeví i u nás. Rovněž, pokud jste jako žena měli gestační diabetes, tedy těhotenskou cukrovku (je typickou pro starší rodičky nad 30 let), je vyšší pravděpodobnost, že do pár let onemocníte cukrovkou 2. typu. Cukrovka 1. typu je vrozená, nebo se objevuje po virové nákaze. I proto diabetologové předpokládají, že se v souvislosti s covid-19 začne objevovat ještě více cukrovky 1. typu.
