Nejčastější příčinou demence je Alzheimerova choroba. Počet nemocných stále roste. V roce 2050 se stane problémem velkým doslova „jako Brno“. Nemocných v ČR totiž bude zhruba tolik, kolik je obyvatel Brna.
Nejčastější příčinou demence je Alzheimerova choroba. Počet nemocných stále roste. V roce 2050 se stane problémem velkým doslova „jako Brno“. Nemocných v ČR totiž bude zhruba tolik, kolik je obyvatel Brna.

Alzheimerova choroba bude do roku 2050 trápit tolik lidí, jako je počet obyvatel Brna

Nejčastější příčinou demence je Alzheimerova choroba. Počet nemocných stále roste. V roce 2050 se stane problémem velkým doslova „jako Brno“. Nemocných v ČR totiž bude zhruba tolik, kolik je obyvatel Brna.

Je to právě Alzheimerova choroba neboli Dementia praecox, která nám, jakmile se s tímto onemocněním setkáme, připomene, jak jsme v boji s řadou onemocnění spojených se stářím bezmocní. Přestože je to již přes sto let (1907), co byla nemoc německým lékařem Aloisem Alzheimerem (a Oskarem Fisherem), shodou okolností v Praze popsána, dosud ji neumíme nijak léčit a v podstatě neznáme ani 100% prevenci, která by zaručeně vedla k tomu, že zrovna naše závěrečná fáze života nebude spojena s demencí.

Alzheimerova choroba je na vzestupu. Odhady jsou alarmující.
Alzheimerova choroba je na vzestupu. Odhady jsou alarmující.

Demence může mít celou řadu příčin, ale právě Alzheimerova choroba je její nejčastější formou

Česká alzheimerovská společnost o.p.s. ji charakterizuje jako „degenerativní onemocnění mozku neznámé etiologie s charakteristickými neuropatologickými a neurochemickými vlastnostmi“. Projevy nemoci postupují pozvolna. Mění se osobnost, objevují se problémy s řečí, časová a místní dezorientace, nemocný má problémy s vykonáváním běžných činností, typické jsou změny nálad a chování. Připojí se ztráta paměti, iniciativy, problémy s abstraktním myšlením, zhoršuje se racionální úsudek. Pacient se přestává být schopen o sebe postarat. Kvůli tomu je „alzheimer“, jak se onemocnění zjednodušeně rovněž nazývá, nejen medicínským problémem, ale i problémem socioekonomickým. Odhad dožití lidí s alzheimerem od chvíle diagnostikování nemoci je 7 až 10 let.

Ze všech typů demence tvoří Alzheimerova nemoc 62 % případů. Dnes není vyléčitelnou, přesto existují mechanismy, jak postup nemoci pomocí speciálních léků zmírnit a zpomalit. Důležité je však včasné rozpoznání příznaků a nasazení léčby.

Demence v České republice a ve světě

V roce 2015 žilo podle Alzheimer’s Disease International ve světě zhruba 46,8 milionu lidí s tímto onemocněním. Toto číslo ale strmě roste.  V roce 2050 131,5 milionu lidí. Nejhůře jsou na tom méně rozvinuté státy a státy se středními příjmy. Nejvíce postižených demencí nad 60 let je v Severní Africe (8,67 %). Ve střední Evropě a v České republice jsme na tom celosvětově sice nejlépe, ale výskyt demence u 4,65 % obyvatel nad 60 let nás rozhodně nemůže ukonejšit. Přesný počet lidí s demencí v ČR není známý. Odhadem jich bylo v roce 2014 153 tisíc. Výrazně častěji postihuje demence ženy (104 950 žen ku 50 925 mužů v roce 2014). Takže více než dvě třetiny nemocných jsou ženy. Výskyt Alzheimerovy nemoci dále roste s věkem.

Podle Zprávy o stavu demence 2016, kterou vypracovala Česká alzheimerovská společnost, trpí demencí 1 člověk z 13 nad 65 let, 1 člověk z 5 starších 80 let, a 1 ze 2 lidí starších 90 let.

Odhaduje se, že zatímco v roce 1960 trpělo demencí 49 000 lidí, což odpovídá počtu obyvatel Chomutova, v roce 2020 to bude 183 000 (jako počet obyvatel Pardubic a Hradce Králové) a v roce 2050 cca 383 000 (tedy tolik, jako počet obyvatelů Brna). Nejvíce lidí s demencí žije podle statistik v Praze. V roce 2015 to bylo 20 049 pacientů.

Ženy se sice dožívají vyššího věku než muži, ale na oplátku trpí častěji Alzheimerovou chorobou.
Ženy se sice dožívají vyššího věku než muži, ale na oplátku trpí častěji Alzheimerovou chorobou.

Potřeba lůžek pro seniory s demencí v domovech se zvláštním režimem roste

Péče o pacienty s Alzheimerem je velice náročná a kapacity jsou v České republice více než nedostatečné. Jde o běžnou domácí péči, různé typy sociálních služeb (například pečovatelské služby, osobní asistence, denní či týdenní stacionáře, domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, centra denních služeb apod.), zdravotní péči (domácí, psychiatrickou, neurologickou, geriatrickou, lázeňskou, hospicovou apod.). Nemocný člověk s Alzheimerovou chorobou je velkým náporem na psychiku rodiny, i na její ekonomický rozpočet. Mnohdy dochází k dnes tak často zmiňovanému stavu, kdy se žena kolem čtyřicítky nebo padesátky stará o malé dítě či nezletilého, a současně o své rodiče (či rodiče partnera) s demencí – tzv. sendvičová generace.

Podle zdrojů z roku 2017 (Waldermar, G. A kol. 2007. Access to Diagnostic Evaluation and Treatment of Dementia in Europe, International Journal of Geriatric Psychiatry, převzaté ze Zprávy o stavu demence 2016, kterou vypracovala Česká alzheimerovská společnost) je v České republice poskytována profesionální péče pouhým 9,5 % lidí s demencí. Jsme na tom hůře než jiné evropské státy. V Řecku je péče poskytována až 95 % pacientů, ve Švédsku 47 %, v Irsku 46 %, v Rakousku 32 %, v Polsku 16 % a na Slovensku 10,5 %. Podle statistik z roku 2013 je ambulantní péče v ČR poskytována pouze 1 ze 4 osob a lůžková zdravotní péče 1 ze 16 osob trpících demencí. Podle vládních informací z roku 2012 žije v domovech pro seniory 1 člověk z 5 s demencí. 1 z 10 osob trpících demencí pak žije v domově se zvláštním režimem.

Drahá péče pro rodiny i stát

Nelze přehlédnou ani ekonomický kontext boje s demencí. Náklady na péči o osobu s demencí v domácnosti jsou v České republice odhadovány na 30 000 až 50 000 Kč měsíčně. Zpráva o stavu demence 2016, kterou vypracovala Česká alzheimerovská společnost, dále uvádí: „Měsíční náklady domovů se zvláštním režimem se přitom pohybují v průměru okolo 29,9 tisíc u státních a krajských zařízení, 28,4 tisíc u zařízení vlastněných obcemi a na úrovni 24,6 tisíc u ostatních domovů (vyšší náklady tak vykazují státem či samosprávami vlastněná zařízení než zařízení soukromá). Denně tak náklady činí necelý tisíc korun na jednoho klienta. Podstatnou část těchto nákladů přitom hradí samotní klienti či jejich rodiny. Ke krytí péče slouží také sociální dávka – příspěvek na péči.“ Na demenci se tak dnes vynakládá zhruba 44,7 miliard korun ročně. Podle OECD jsou přímé náklady na péči o lidi nad 60 let postižených demencí v průměru 0,49 % HDP.

SeneCura – péče o seniory s Alzheimerovou nemocí

Kvalitním poskytovatelem pečovatelských služeb v České republice je společnost SeneCura. SeneCura je přední poskytovatel a lídr v inovacích v soukromém sektoru péče v Rakousku, kde působí již 20 let. Vlastní zdravotní metodiky zastřešuje a postupy schvaluje mezinárodní zdravotní ředitel skupiny na základě nejnovějších poznatků z oblasti medicíny. Společnost vlastní celkem 81 zdravotnických a sociálních zařízení s téměř 7000 lůžky. V České republice je SeneCura největším soukromým provozovatelem tzv. domovů se zvláštním režimem pro lidi trpící Alzheimerovou chorobou a dalšími formami demence. Zařízení fungují v režimu 24/7. Od roku 2015 je SeneCura součástí evropského leadera v poskytování péče o seniory, francouzské skupiny ORPEA.

SeneCura největším soukromým provozovatelem tzv. domovů se zvláštním režimem pro lidi trpící Alzheimerovou chorobou a dalšími formami demence.
SeneCura největším soukromým provozovatelem tzv. domovů se zvláštním režimem pro lidi trpící Alzheimerovou chorobou a dalšími formami demence.

SeneCura nabízí své služby v domovech v Havířově, Hradci Králové, Chrudimi, v pražských Štěrboholech, Klamovce a ve Slivenci, Kolíně, Liberci, v Brně Modřicích, Olomouci, Písku, Plzni, Šanově a v Terezíně. Zajistit tak kvalitní péči i o své příbuzné s Alzheimerovou chorobou můžete po celé České republice.

Zdroj statistických informací: Zpráva o stavu demence 2016, Česká alzheimerovská společnost o.p.s.

Zdroj obrázků: Shutterstock, Depositphotos, koláže ContentPub s.r.o. – specialista na copywriting a vizualizaci obsahu