Říká se: „In vino veritas“ – „Ve víně je pravda“. Ale nejen to. Ve víně se prý ukrývá i zdraví. Jaká je ale reálná pravda o víně? Jde víno a zdraví dohromady? Je víno skutečně elixírem zdraví, jak se o něm říká?

Víno a zdraví je na přetřesu již po staletí, a nejspíš ještě déle. Starověký řecký historik filosof Plútarchos (46 až 127) o víně tvrdil, že „Víno je mezi nápoji ten nejprospěšnější, mezi léky nejchutnější a mezi potravinami nejpříjemnější.“ Možná, že u filozofa nabudete přesvědčení, že víno obhajoval i z jiných důvodů. Jenomže pozitivně se k němu vyjadřoval například i Louis Pasteur (1822 až 1895), známý mikrobiolog a chemik: „Víno je možno považovat za nejhygieničtější a nejzdravější nápoj.“ Jak to tedy s vínem a jeho vlivem na naše zdraví je? Které víno je ve skutečnosti zdravější – bílé nebo červené? A jaká je léčebná dávka vína?

Není víno jako víno

V první řadě je důležité říct, že zkoumáme-li víno a jeho vliv na zdraví, vždy bude záležet na kvalitě suroviny, ze které se víno vyrobí, na podmínkách pěstování vína, klimatických podmínkách, jeho zpracování i na skladování vína. Ano, i samotné skladování dokáže zcela zásadně ovlivnit kvalitu vína. Pokud si tedy chceme dopřát kvalitní víno se zdravotními benefiny, musíme jej správně skladovat. V našich běžných podmínkách nám nejlépe poslouží domácí vinotéka. Tento spotřebič se stává již běžným elektrospotřebičem v našich domácnostech.

Obsažené látky ve vínu, které pozitivně ovlivňují naše zdraví

Zdraví samotného nápoje, vína, vychází již z prospěšných látek obsažených v surovině, ze které se vyrábí, tedy z bobulí hroznového vína. To je extrémně bohaté na sacharidy (především jednoduché cukry, tedy monosacharidy – glukóza a fruktóza) , B vitaminy (zejména B1, B2 a B3 – niacin), vitamin C, E, provitamin A a celou škálu minerálních látek (především draslík, hořčík, železo a vápník). Hroznové víno je rovněž bohaté na tzv. fytochemikálie, organické kyseliny (paradoxně s pozitivním alkalickým účinkem), flavonoidy se známým antioxidačním účinkem i rostlinná barviva antokyanidiny s příznivými účinky na srdce a cévy. Jako ovoce je hroznové víno považováno za pomocníka i účinnou prevenci srdečních onemocnění. A to i proto, že neobsahuje sodík ani škodlivé nasycené tuky.

Obecně jsou nutriční látky v červeném a bílém vínu téměř identicky zastoupené, a pokud jde o červené víno a zdraví vs. bílé víno a zdraví, bude konečný výsledek ve prospěch některého typu vína ovlivněn především rozdílnou metodou výroby bílého a červeného vína.

Jak vzniká víno

Víno jako takové je nápoj, jenž se vyrábí zkvašením šťávy hroznového vína. Poté, co se zralé hrozny rozdrtí, umístí se do sudů nebo kádí a začne proces kvašení (fermentace). Při něm se obsažené cukry proměňují na alkohol.

Zbytky bobulí (pecky a slupky) se odstraňují lisováním. Rozdíl mezi červeným a bílým vínem je ten, že u bílého vína se hrozny lisují před samotným kvasným procesem. U červeného vína naopak  až po něm. Díky tomu barva ze slupek obarví víno a současně se do něj dostanou i zdraví prospěšné látky obsažené ve slupkách a jadérkách. Jde především o třísloviny (taniny) a resveratrol, který je zkoumán jako potenciálně účinná látka při léčbě rakoviny a obsahují jej právě slupky vinných hroznů.

I díky tomu, bylo a mnoha odborníky doposud je, považováno červené víno za zdravější než bíle. Na druhou stranu to nové výzkumy vyvrací ve prospěch vína bílého.

Základní zásady správného skladování vína

• Správná teplota (jiná pro červené a jiná pro bílé víno): zkuste vlastnosti dvouzónové vinotéky, jaké nabízí vinotéka LIEBHER,
• správná vlhkost (65 až 80 %),
• absence vzduchu (po otevření víno spotřebovat, nebo odsát vzduch),
• víno skladovat samostatně (nevhodná je i běžná lednice s jinými potravinami) – víno nasává pachy,
• skladování ve vodorovné poloze (nevyschne korek a do lahve nepronikne vzduch či pachy, nezkazí se),
• omezení pohybu s vínem (hýbáním s vínem se připravíme o jeho charakteristický buket).

Červené víno a zdraví

Červené víno bývá považováno za zdravější zejména proto, že se kvasného procesu „účastní“ i slupky a jadérka z hroznů, jež jsou zdrojem zdraví prospěšných látek, které se v jiných částech bobulí nenachází. Různé průzkumy na téma červené víno a zdraví tvrdí, že červené víno je prevencí vzniku kardiovaskulárních onemocnění, zvyšuje hladinu dobrého cholesterolu HDL, je prevencí a zpomalovačem degenerativního stárnutí a zhoršování funkcí mozku. Velkým „pro“ červené víno je obsah resveratrolu. Ten je potenciálním pomocníkem při léčbě rakoviny, umí prý aktivovat geny proti stárnutí, brání poškozování chrupavek, zmírňuje bolesti kloubů a napomáhá v prevenci proti diabetu (protože zvyšuje citlivost buněk na inzulín). Ne všechna tato tvrzení jsou potvrzena klinickými studii na lidech. Mnohdy proběhly pouze na zvířatech, nebo jsou výsledky studií ne zcela jednoznačné.

Bílé víno a zdraví

Češi se jako producenti především bílého vína samozřejmě velice rádi a rychle chytí každé studie, které vyvrací benefity pití červeného vína ve prospěch toho bílého. A proto tiskem a rovněž firemními stránkami producentů proběhly odkazy na studii KJ Mukamal, at al. Roles of drinking pattern and type of alcohol consumed in coronary heart disease in men. N Engl J Med 2003; 348:109 18, která naopak vyzvedává bílé víno jako prevenci proti infarktu. Podle výzkumu kleslo riziko infarktu při pití přibližně 1 dl bílého vína denně o 20 % a při pití 1,5 dl dokonce o 40 %. U červeného vína se pokles ukázal statisticky nevýznamným. Průzkum zkoumal vliv pití malého množství alkoholu na vznik srdečního infarktu obecně.

Víno a zdraví

Obecně lze shrnout, že víno, ať již bílé nebo červené, má pozitivní vliv na zdraví. Samozřejmě při pití s mírou. 

• Víno snižuje výskyt kardiovaskulárních onemocnění i rizika úmrtí na srdeční onemocnění a mrtvici.
• Víno snižuje hladinu cholesterolu v krvi.
• Některé studie naznačují protirakovinové účinky (pouze pozorovací studie – zejména nižší výskyt rakoviny plic).
• Pití vína snižuje rizika onemocnění artrózou.
• Konzumace vína příznivě ovlivňuje prevenci před neurodegenerativními onemocněními, jako jsou Alzheimerova choroba nebo Parkinsonova nemoc.

Kolik vína je zdravé pít?

„Na zdraví“ – ano či ne? Nadměrné pití alkoholu a s ním spojené zdravotní i sociální problémy jsou tím, co vínu snižuje reputaci. Kolik tedy pít vína pro zdraví? WHO doporučuje maximálně 150 ml vína s 12% obsahem alkoholu denně. Čeští lékaři doporučují maximálně 150 ml denně mužům a 100 ml denně ženám.

A proč nepít více? Alkoholismus je nemoc na celý život a rovněž celospolečenský problém. Nadměrné pití alkoholu prokazatelně zvyšuje některé druhy rakoviny, ničí játra, slinivku, žaludek apod. A víno je alkoholický nápoj, nejen elixír zdraví. Takže víno a zdraví – rozhodně, ale s mírou!

Zdroj obrázků: Depositphotos, koláže ContentPub s.r.o. – specialista na copywriting a vizualizaci obsahu

The post Víno a zdraví aneb Jak nám umí víno pomoci s civilizačními nemocemi appeared first on Zdraví a krása.

Nejčastější příčinou demence je Alzheimerova choroba. Počet nemocných stále roste. V roce 2050 se stane problémem velkým doslova „jako Brno“. Nemocných v ČR totiž bude zhruba tolik, kolik je obyvatel Brna.

Je to právě Alzheimerova choroba neboli Dementia praecox, která nám, jakmile se s tímto onemocněním setkáme, připomene, jak jsme v boji s řadou onemocnění spojených se stářím bezmocní. Přestože je to již přes sto let (1907), co byla nemoc německým lékařem Aloisem Alzheimerem (a Oskarem Fisherem), shodou okolností v Praze popsána, dosud ji neumíme nijak léčit a v podstatě neznáme ani 100% prevenci, která by zaručeně vedla k tomu, že zrovna naše závěrečná fáze života nebude spojena s demencí.

Demence může mít celou řadu příčin, ale právě Alzheimerova choroba je její nejčastější formou

Česká alzheimerovská společnost o.p.s. ji charakterizuje jako „degenerativní onemocnění mozku neznámé etiologie s charakteristickými neuropatologickými a neurochemickými vlastnostmi“. Projevy nemoci postupují pozvolna. Mění se osobnost, objevují se problémy s řečí, časová a místní dezorientace, nemocný má problémy s vykonáváním běžných činností, typické jsou změny nálad a chování. Připojí se ztráta paměti, iniciativy, problémy s abstraktním myšlením, zhoršuje se racionální úsudek. Pacient se přestává být schopen o sebe postarat. Kvůli tomu je „alzheimer“, jak se onemocnění zjednodušeně rovněž nazývá, nejen medicínským problémem, ale i problémem socioekonomickým. Odhad dožití lidí s alzheimerem od chvíle diagnostikování nemoci je 7 až 10 let.

Ze všech typů demence tvoří Alzheimerova nemoc 62 % případů. Dnes není vyléčitelnou, přesto existují mechanismy, jak postup nemoci pomocí speciálních léků zmírnit a zpomalit. Důležité je však včasné rozpoznání příznaků a nasazení léčby.

Demence v České republice a ve světě

V roce 2015 žilo podle Alzheimer’s Disease International ve světě zhruba 46,8 milionu lidí s tímto onemocněním. Toto číslo ale strmě roste.  V roce 2050 131,5 milionu lidí. Nejhůře jsou na tom méně rozvinuté státy a státy se středními příjmy. Nejvíce postižených demencí nad 60 let je v Severní Africe (8,67 %). Ve střední Evropě a v České republice jsme na tom celosvětově sice nejlépe, ale výskyt demence u 4,65 % obyvatel nad 60 let nás rozhodně nemůže ukonejšit. Přesný počet lidí s demencí v ČR není známý. Odhadem jich bylo v roce 2014 153 tisíc. Výrazně častěji postihuje demence ženy (104 950 žen ku 50 925 mužů v roce 2014). Takže více než dvě třetiny nemocných jsou ženy. Výskyt Alzheimerovy nemoci dále roste s věkem.

Podle Zprávy o stavu demence 2016, kterou vypracovala Česká alzheimerovská společnost, trpí demencí 1 člověk z 13 nad 65 let, 1 člověk z 5 starších 80 let, a 1 ze 2 lidí starších 90 let.

Odhaduje se, že zatímco v roce 1960 trpělo demencí 49 000 lidí, což odpovídá počtu obyvatel Chomutova, v roce 2020 to bude 183 000 (jako počet obyvatel Pardubic a Hradce Králové) a v roce 2050 cca 383 000 (tedy tolik, jako počet obyvatelů Brna). Nejvíce lidí s demencí žije podle statistik v Praze. V roce 2015 to bylo 20 049 pacientů.

Potřeba lůžek pro seniory s demencí v domovech se zvláštním režimem roste

Péče o pacienty s Alzheimerem je velice náročná a kapacity jsou v České republice více než nedostatečné. Jde o běžnou domácí péči, různé typy sociálních služeb (například pečovatelské služby, osobní asistence, denní či týdenní stacionáře, domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, centra denních služeb apod.), zdravotní péči (domácí, psychiatrickou, neurologickou, geriatrickou, lázeňskou, hospicovou apod.). Nemocný člověk s Alzheimerovou chorobou je velkým náporem na psychiku rodiny, i na její ekonomický rozpočet. Mnohdy dochází k dnes tak často zmiňovanému stavu, kdy se žena kolem čtyřicítky nebo padesátky stará o malé dítě či nezletilého, a současně o své rodiče (či rodiče partnera) s demencí – tzv. sendvičová generace.

Podle zdrojů z roku 2017 (Waldermar, G. A kol. 2007. Access to Diagnostic Evaluation and Treatment of Dementia in Europe, International Journal of Geriatric Psychiatry, převzaté ze Zprávy o stavu demence 2016, kterou vypracovala Česká alzheimerovská společnost) je v České republice poskytována profesionální péče pouhým 9,5 % lidí s demencí. Jsme na tom hůře než jiné evropské státy. V Řecku je péče poskytována až 95 % pacientů, ve Švédsku 47 %, v Irsku 46 %, v Rakousku 32 %, v Polsku 16 % a na Slovensku 10,5 %. Podle statistik z roku 2013 je ambulantní péče v ČR poskytována pouze 1 ze 4 osob a lůžková zdravotní péče 1 ze 16 osob trpících demencí. Podle vládních informací z roku 2012 žije v domovech pro seniory 1 člověk z 5 s demencí. 1 z 10 osob trpících demencí pak žije v domově se zvláštním režimem.

Drahá péče pro rodiny i stát

Nelze přehlédnou ani ekonomický kontext boje s demencí. Náklady na péči o osobu s demencí v domácnosti jsou v České republice odhadovány na 30 000 až 50 000 Kč měsíčně. Zpráva o stavu demence 2016, kterou vypracovala Česká alzheimerovská společnost, dále uvádí: „Měsíční náklady domovů se zvláštním režimem se přitom pohybují v průměru okolo 29,9 tisíc u státních a krajských zařízení, 28,4 tisíc u zařízení vlastněných obcemi a na úrovni 24,6 tisíc u ostatních domovů (vyšší náklady tak vykazují státem či samosprávami vlastněná zařízení než zařízení soukromá). Denně tak náklady činí necelý tisíc korun na jednoho klienta. Podstatnou část těchto nákladů přitom hradí samotní klienti či jejich rodiny. Ke krytí péče slouží také sociální dávka – příspěvek na péči.“ Na demenci se tak dnes vynakládá zhruba 44,7 miliard korun ročně. Podle OECD jsou přímé náklady na péči o lidi nad 60 let postižených demencí v průměru 0,49 % HDP.

SeneCura – péče o seniory s Alzheimerovou nemocí

Kvalitním poskytovatelem pečovatelských služeb v České republice je společnost SeneCura. SeneCura je přední poskytovatel a lídr v inovacích v soukromém sektoru péče v Rakousku, kde působí již 20 let. Vlastní zdravotní metodiky zastřešuje a postupy schvaluje mezinárodní zdravotní ředitel skupiny na základě nejnovějších poznatků z oblasti medicíny. Společnost vlastní celkem 81 zdravotnických a sociálních zařízení s téměř 7000 lůžky. V České republice je SeneCura největším soukromým provozovatelem tzv. domovů se zvláštním režimem pro lidi trpící Alzheimerovou chorobou a dalšími formami demence. Zařízení fungují v režimu 24/7. Od roku 2015 je SeneCura součástí evropského leadera v poskytování péče o seniory, francouzské skupiny ORPEA.

SeneCura nabízí své služby v domovech v Havířově, Hradci Králové, Chrudimi, v pražských Štěrboholech, Klamovce a ve Slivenci, Kolíně, Liberci, v Brně Modřicích, Olomouci, Písku, Plzni, Šanově a v Terezíně. Zajistit tak kvalitní péči i o své příbuzné s Alzheimerovou chorobou můžete po celé České republice.

Zdroj statistických informací: Zpráva o stavu demence 2016, Česká alzheimerovská společnost o.p.s.

Zdroj obrázků: Shutterstock, Depositphotos, koláže ContentPub s.r.o. – specialista na copywriting a vizualizaci obsahu

The post Alzheimerova choroba bude do roku 2050 trápit tolik lidí, jako je počet obyvatel Brna appeared first on Zdraví a krása.