Říká se: „In vino veritas“ – „Ve víně je pravda“. Ale nejen to. Ve víně se prý ukrývá i zdraví. Jaká je ale reálná pravda o víně? Jde víno a zdraví dohromady? Je víno skutečně elixírem zdraví, jak se o něm říká?

Víno a zdraví je na přetřesu již po staletí, a nejspíš ještě déle. Starověký řecký historik filosof Plútarchos (46 až 127) o víně tvrdil, že „Víno je mezi nápoji ten nejprospěšnější, mezi léky nejchutnější a mezi potravinami nejpříjemnější.“ Možná, že u filozofa nabudete přesvědčení, že víno obhajoval i z jiných důvodů. Jenomže pozitivně se k němu vyjadřoval například i Louis Pasteur (1822 až 1895), známý mikrobiolog a chemik: „Víno je možno považovat za nejhygieničtější a nejzdravější nápoj.“ Jak to tedy s vínem a jeho vlivem na naše zdraví je? Které víno je ve skutečnosti zdravější – bílé nebo červené? A jaká je léčebná dávka vína?

Není víno jako víno

V první řadě je důležité říct, že zkoumáme-li víno a jeho vliv na zdraví, vždy bude záležet na kvalitě suroviny, ze které se víno vyrobí, na podmínkách pěstování vína, klimatických podmínkách, jeho zpracování i na skladování vína. Ano, i samotné skladování dokáže zcela zásadně ovlivnit kvalitu vína. Pokud si tedy chceme dopřát kvalitní víno se zdravotními benefiny, musíme jej správně skladovat. V našich běžných podmínkách nám nejlépe poslouží domácí vinotéka. Tento spotřebič se stává již běžným elektrospotřebičem v našich domácnostech.

Obsažené látky ve vínu, které pozitivně ovlivňují naše zdraví

Zdraví samotného nápoje, vína, vychází již z prospěšných látek obsažených v surovině, ze které se vyrábí, tedy z bobulí hroznového vína. To je extrémně bohaté na sacharidy (především jednoduché cukry, tedy monosacharidy – glukóza a fruktóza) , B vitaminy (zejména B1, B2 a B3 – niacin), vitamin C, E, provitamin A a celou škálu minerálních látek (především draslík, hořčík, železo a vápník). Hroznové víno je rovněž bohaté na tzv. fytochemikálie, organické kyseliny (paradoxně s pozitivním alkalickým účinkem), flavonoidy se známým antioxidačním účinkem i rostlinná barviva antokyanidiny s příznivými účinky na srdce a cévy. Jako ovoce je hroznové víno považováno za pomocníka i účinnou prevenci srdečních onemocnění. A to i proto, že neobsahuje sodík ani škodlivé nasycené tuky.

Obecně jsou nutriční látky v červeném a bílém vínu téměř identicky zastoupené, a pokud jde o červené víno a zdraví vs. bílé víno a zdraví, bude konečný výsledek ve prospěch některého typu vína ovlivněn především rozdílnou metodou výroby bílého a červeného vína.

Jak vzniká víno

Víno jako takové je nápoj, jenž se vyrábí zkvašením šťávy hroznového vína. Poté, co se zralé hrozny rozdrtí, umístí se do sudů nebo kádí a začne proces kvašení (fermentace). Při něm se obsažené cukry proměňují na alkohol.

Zbytky bobulí (pecky a slupky) se odstraňují lisováním. Rozdíl mezi červeným a bílým vínem je ten, že u bílého vína se hrozny lisují před samotným kvasným procesem. U červeného vína naopak  až po něm. Díky tomu barva ze slupek obarví víno a současně se do něj dostanou i zdraví prospěšné látky obsažené ve slupkách a jadérkách. Jde především o třísloviny (taniny) a resveratrol, který je zkoumán jako potenciálně účinná látka při léčbě rakoviny a obsahují jej právě slupky vinných hroznů.

I díky tomu, bylo a mnoha odborníky doposud je, považováno červené víno za zdravější než bíle. Na druhou stranu to nové výzkumy vyvrací ve prospěch vína bílého.

Základní zásady správného skladování vína

• Správná teplota (jiná pro červené a jiná pro bílé víno): zkuste vlastnosti dvouzónové vinotéky, jaké nabízí vinotéka LIEBHER,
• správná vlhkost (65 až 80 %),
• absence vzduchu (po otevření víno spotřebovat, nebo odsát vzduch),
• víno skladovat samostatně (nevhodná je i běžná lednice s jinými potravinami) – víno nasává pachy,
• skladování ve vodorovné poloze (nevyschne korek a do lahve nepronikne vzduch či pachy, nezkazí se),
• omezení pohybu s vínem (hýbáním s vínem se připravíme o jeho charakteristický buket).

Červené víno a zdraví

Červené víno bývá považováno za zdravější zejména proto, že se kvasného procesu „účastní“ i slupky a jadérka z hroznů, jež jsou zdrojem zdraví prospěšných látek, které se v jiných částech bobulí nenachází. Různé průzkumy na téma červené víno a zdraví tvrdí, že červené víno je prevencí vzniku kardiovaskulárních onemocnění, zvyšuje hladinu dobrého cholesterolu HDL, je prevencí a zpomalovačem degenerativního stárnutí a zhoršování funkcí mozku. Velkým „pro“ červené víno je obsah resveratrolu. Ten je potenciálním pomocníkem při léčbě rakoviny, umí prý aktivovat geny proti stárnutí, brání poškozování chrupavek, zmírňuje bolesti kloubů a napomáhá v prevenci proti diabetu (protože zvyšuje citlivost buněk na inzulín). Ne všechna tato tvrzení jsou potvrzena klinickými studii na lidech. Mnohdy proběhly pouze na zvířatech, nebo jsou výsledky studií ne zcela jednoznačné.

Bílé víno a zdraví

Češi se jako producenti především bílého vína samozřejmě velice rádi a rychle chytí každé studie, které vyvrací benefity pití červeného vína ve prospěch toho bílého. A proto tiskem a rovněž firemními stránkami producentů proběhly odkazy na studii KJ Mukamal, at al. Roles of drinking pattern and type of alcohol consumed in coronary heart disease in men. N Engl J Med 2003; 348:109 18, která naopak vyzvedává bílé víno jako prevenci proti infarktu. Podle výzkumu kleslo riziko infarktu při pití přibližně 1 dl bílého vína denně o 20 % a při pití 1,5 dl dokonce o 40 %. U červeného vína se pokles ukázal statisticky nevýznamným. Průzkum zkoumal vliv pití malého množství alkoholu na vznik srdečního infarktu obecně.

Víno a zdraví

Obecně lze shrnout, že víno, ať již bílé nebo červené, má pozitivní vliv na zdraví. Samozřejmě při pití s mírou. 

• Víno snižuje výskyt kardiovaskulárních onemocnění i rizika úmrtí na srdeční onemocnění a mrtvici.
• Víno snižuje hladinu cholesterolu v krvi.
• Některé studie naznačují protirakovinové účinky (pouze pozorovací studie – zejména nižší výskyt rakoviny plic).
• Pití vína snižuje rizika onemocnění artrózou.
• Konzumace vína příznivě ovlivňuje prevenci před neurodegenerativními onemocněními, jako jsou Alzheimerova choroba nebo Parkinsonova nemoc.

Kolik vína je zdravé pít?

„Na zdraví“ – ano či ne? Nadměrné pití alkoholu a s ním spojené zdravotní i sociální problémy jsou tím, co vínu snižuje reputaci. Kolik tedy pít vína pro zdraví? WHO doporučuje maximálně 150 ml vína s 12% obsahem alkoholu denně. Čeští lékaři doporučují maximálně 150 ml denně mužům a 100 ml denně ženám.

A proč nepít více? Alkoholismus je nemoc na celý život a rovněž celospolečenský problém. Nadměrné pití alkoholu prokazatelně zvyšuje některé druhy rakoviny, ničí játra, slinivku, žaludek apod. A víno je alkoholický nápoj, nejen elixír zdraví. Takže víno a zdraví – rozhodně, ale s mírou!

Zdroj obrázků: Depositphotos, koláže ContentPub s.r.o. – specialista na copywriting a vizualizaci obsahu

The post Víno a zdraví aneb Jak nám umí víno pomoci s civilizačními nemocemi appeared first on Zdraví a krása.

Pampeliška není jen plevel. Je to velice významná rostlina, kterou často přes její hojný výskyt přehlížíme. Znáte léčivé účinky pampelišky?

Na jaře kvetoucí nápadná rostlinka pampeliška, často uváděná pod názvem smetánka lékařská, je známá nejen svými nápadně žlutými květy, které na jaře zpestří naše louky. Je také proslulá svými léčivými účinky. Milovníci zdravého způsobu stravování připravují z listů pampelišek chutný salát. Což ale rozhodně není jediné využití pro pampelišku. Užitek  ní je možné mít po celý rok. Pampeliška byla jako léčivá bylina známá a používaná již ve Starověkém Řecku. Staří Řekové používali mléko z pampelišek proti pihám a žlutým skvrnám na kůži, a rovněž k léčbě očních zánětů, proti slabosti i únavě.

Pampelišku snad pozná úplně každý, přesto…

Pampeliška lékařská (latinsky Taraxacum officinale, slovensky púpava lekárska) zvaná také smetánka lékařská pro bílou hořkou tekutinu podobnou mléku, kterou roní z poraněného stonku, je vytrvalá rostlina z čeledi hvězdicovitých s přízemní růžicí listů. Její nápadně žluté květy zdobí na jaře naše louky. Kvete od dubna do června někdy i znovu na podzim. Po odkvětu se její květy mění v ochmýřené nažky unášené větrem na velké vzdálenosti. Pampeliška roste hojně na loukách, pastvinách, mezích i v zahradách jako obtížný plevel. A to zejména pro zarputilé „trávníkáře“, pěstující si na zahradách své „anglické“ sterilní trávníky.

Pampeliška je doslova nabita účinnými látkami

Pampeliška však není pouze obtížný plevel, který dělá vrásky zahrádkářům. Obsahuje široký komplex účinných látek. Mezi nimi inulin, zásobní cukr u rostlin, hořčiny taraxin, taraxasterin, lactopicrin, vitamín B11 (cholin), vitamín B8 (inositol), vitamín B2, vitamíny C, A, D, fytosteroly, aminokyseliny, třísloviny, silice, slizovité látky, minerální látky, zejména měď draslík, mangan, obsahuje také fosfor a kyselinu křemičitou.

Léčivé účinky pampelišky jsou skutečně široké

Díky bohatému komplexu účinných látek má pampeliška široké využití jako léčivá rostlina. Látky obsažené v pampelišce pomáhají při zánětech močových cest a ledvinových kamenech, při diabetu, při zvětšení sleziny, příznivě ovlivňují činnost jater, ledvin a také trávení. Pampeliška podporuje vylučování žluči, žaludečních šťáv, posiluje funkci slinivky břišní, podporuje krvetvorbu, snižuje hladinu krevního cukru, posiluje metabolismus, působí močopudně, zlepšuje funkci lymfatického systému, pomáhá při chronické únavě, při zácpě a pomáhá při ženských potížích. Používá se též jako protihlístový prostředek.  Pomáhá také při artróze, vysoké hladině cholesterolu v krvi, při dně, nechutenství, detoxikaci těla a také při hubnutí.  Může se používat i při chronických ekzémech.

Víte, jaké části pampelišky užíváme a jak nám pomáhají?

Léčivé účinky mají všechny části rostliny. Pampeliška se používá zejména vnitřně. Extrakt šťávy ze stonku pampelišky lze použít při léčbě ekzémů. Pro léčebné účely se ale používá zejména kořen. Kořen pampelišky dokáže povzbuzovat činnost všech trávicích orgánů i žlučníku, který stimuluje k lepšímu vylučování žluče. Pomáhá při chorobách žlučníku, léčbě žloutenky, močových cest a ledvinových kaméncích. Hojí také záněty žaludeční a střevní sliznice a díky obsahu inulinu působí podpůrně i při léčbě diabetu. Pampeliškový kořen je bohatým zdrojem inulinu, jeho během roku kolísá, nejvíce je ho na podzim. Kořen pampelišky obsahuje také hořčiny, aminokyseliny, vitamíny skupiny B, vitamínu D, fytosterolů, slizovitých látek i minerálních látek, zejména draslíku, mědi, manganu. Nejčastěji se používá ve formě odvaru.

Jak připravit odvar z kořene pampelišky

Pro přípravu odvaru potřebujeme 2 čajové lžičky usušeného, řezaného smetánkového kořene. Zalijeme je šálkem vody, necháme 2 minuty povařit a poté necháme v uzavřené nádobě vyluhovat 10 – 15 minut.  Po vyluhování scedíme. Odvar připravujeme vždy čerstvý, bezprostředně před použitím, pijeme 2 až 4 krát denně. Někdy se používá také šťáva z čerstvého kořene, která se podává 4 krát denně, po 1 až 2 čajových lžičkách.

Léčivé účinky mají rovněž mladé listy a květ pampelišky. Mladé listy pampelišky jsou zdroji vitamínu C, minerálů, kyseliny křemičité a chlorofylu, zeleného barviva rostlin. Listy posilují imunitu, mají detoxikační účinky a díky schopnosti povzbuzovat metabolismus pomáhají i při snižování nadváhy. Listy se používají zejména ve formě salátů, ať už jako samostatný salát nebo se přidávají do zeleninových salátů.

Květy pampelišky jsou zdrojem karotenoidů, silic, flavonoidů.  Z květů se vyrábí tzv. pampeliškový med, pampeliškový sirup. Sirup z pampeliškových květů i „pampeliškový med“ se sice považují za prostředky proti nachlazení, ale jejich účinek se přeceňuje. Pampeliškový med není pravým medem, ale spíše cukrovým sirupem vařeným delší dobu do zhoustnutí Vařit se musí dlouho, čímž dochází pravděpodobně ke zničení všech účinných látek. Odborníci jej proto považují spíše za zcela „mrtvý“ produkt bez jakýchkoliv účinných látek. Navíc vzhledem k obsahu cukru ještě problematický.

Sběr a skladování pampelišky – sbíráme s ní v podstatě vše!

Pampeliška má upotřebení jako celek. Pro léčebné účely se nesbírají jenom semínka pampelišky. Z pampelišky sbíráme všechny léčivé části rostliny, tj. kořen, listy a květ. Kořen pampelišky sbíráme před rozkvětem rostliny, tj. v březnu, při chladnějším počasí i v dubnu nebo v srpnu a v září, tj. na konci vegetačního období rostliny. Květy pampelišky sbíráme od dubna do června a listy pampelišky od května do září.

Kořen pampelišky můžeme po důkladném umytí a odkapání používat čerstvý, nebo ho lze usušit. Sušíme jej ve stínu, na slunci či uměle do teploty 50 °C, a to dokonale, jinak snadno zplesniví. Správně usušený pampeliškový kořen je na lomu bílý, láme se s praskotem, je bez zápachu a má slabě nahořklou chuť. Nesprávně usušený kořen je ohebný, snadno přijímá vlhkosti a plesniví. Usušené kořeny pampelišky se balí do pevných papírových nebo polypropylenových obalů (zde pozor, pokud nejsou dobře usušené), uchovávají se na suchém místě, chráněném před světlem a vlhkostí. Skladovat se dají i ve skleněných dózách. Opět pozor na skutečně dokonalé vysušení.

Listy pampelišky sušíme na stinném a větraném místě v načechrané vrstvě do 5 cm. Během sušení je několikrát obracíme. Správně usušené pampeliškové listy si zachovávají svěží zelenou barvu. Listy nesmí ztmavnout.  Suché listy z pampelišky listy se balí do papírových obalů a skladují se na suchém místě, chráněném před světlem a vlhkostí. Podobně se suší i květy pampelišky.

Zajímavosti o pampelišce

• Víte, že po usušení lze kořen pampelišky upražit, rozemlít a připravit z něho hořkou „pampeliškovou mouku“ nebo náhražku kávy, stejně jako z kořene čekanky?
• Víte, že anglické a francouzské lidové pojmenování pampelišky (anglicky dandelion, francouzsky dent de lion) znamená doslova „zub lva“ podle složitého profilu listů (z latinského leontodon).
• Víte, jaké všemožné lidové názvy má pampeliška lékařská (lat. Taraxacum officinale, Taraxacum vulgaria): smetánka lékařská, Hadí mlíčí, Husí kap, Kačenek, Kačinec, Kašinec, Lucerničky, Lucerny, Lví zub, Mléč, Mléčný lupen, Mlíčí, Mlíčník, Mlíčňák, Odvančík, Pampalíšek, Pamprlice, Pampuliška, Pleska, Plečka, Pleška, Prasečí rypák, Pupava, Smetanka, Smetaník.

Zdroj obrázků: Shutterstock

The post Pampeliška a co vše o ní ještě nevíte appeared first on Zdraví a krása.