Bránit se vzniku rakoviny je v našich silách mnohem více, než jsme si doposud mysleli. Vymlouvat se na genetiku či životní prostředí už neplatí.

Nemoc rakovina patří mezi obávané onemocnění. I pouhé vyslovení jejího jména nahání strach. A právem. Naštěstí nejsme proti této obávané nemoci bezmocní. Abychom jí mohli předejít nebo s ní bojovat, musíme znát hlavní příčiny, které způsobují vznik rakoviny. A právě to, jak vzniká rakovina doprovází řada mýtů.

Co je rakovina a jak vzniká?

Podstatou vzniku rakoviny, zhoubného nádorového onemocnění, je změna genetické informace a regulačních mechanismů v buňce. Následkem toho dochází k nekontrolovanému dělení buňky, vzniká nový klon těchto buněk, který se nekontrolovaně množí. Tímto způsobem vzniká z původně jediné postižené buňky nádor nepatrných rozměrů, který postupně roste. Pokud není zničen nebo odstraněn, zahubí celý organismus. Další typickou vlastností zhoubného nádoru je, že se z něho uvolňují postižené buňky a šíří se dále do organismu, kde vytvářejí druhotná nádorová ložiska, zvané metastázy. To činí léčbu nádoru obtížnou.

Mýty o vzniku rakoviny kladou důraz na dědičnost a životní prostředí!

O příčinách vzniku rakoviny panují různé mýty. Mnozí lidé se domnívají, že vznik rakoviny je věc osudu, nešťastné a nepředvídatelné náhody. Velmi rozšířeným mýtem je tvrzení, že vznik rakoviny je závislý zejména na dědičnosti. Někteří lidé hledají příčiny rakoviny především ve znečištěné životní prostředí. Jak je to ale ve skutečnosti?

Vznik rakoviny je spojen s nahromaděním a dlouhodobým působením nepříznivých vlivů, rizikových faktorů. Každý sice může onemocnět rakovinou, kdo se však dlouhodobě vystavuje působení rizikových faktorů jejího vzniku, výrazně zvyšuje pravděpodobnost, že rakovinou onemocní. Pro některé nádory se dědí určité dispozice, např. nádory prsu či kolorektální karcinom, avšak riziko onemocnění rakovinou v důsledku dědičnosti není vyšší než 10 %. Znečištěné životní prostředí má na vznik rakoviny ještě menší vliv, a to cca „pouhé“ 2 %.

Hlavní příčiny rakoviny hledejte v nesprávném stravování!

Hlavní příčinou vzniku rakoviny číslo jedna jsou výživové faktory. Nesprávná výživa spolu s nízkou pohybovou aktivitou tvoří 40 % příčin vzniku rakoviny. Další významnou příčinou vzniku rakoviny je kouření, které se na jejím vzniku podílí cca 30 %. Alkoholici jsou také vystaveni riziku vniku rakoviny, a to z cca 5 %. Zbylých 25 % příčin vzniku rakoviny tvoří infekce, ionizující sluneční záření, genetické dispozice, pracovní expozice, již zmiňované znečištěné životní prostředí a další minoritní příčiny.

Zdravá pestrá strava s dostatkem všech potřebných látek snižuje riziko vzniku rakoviny i riziko úmrtí na tuto nemoc. Na vzniku nádorového bujení se výrazným způsobem podílí obezita a nadměrná konzumace masa, zejména hovězího, vepřového, skopového a zvěřiny. Drůbeží maso není příliš rizikové, rybí maso, především mořské, má naopak ochranný efekt. Kromě ryb je ochranný efekt před rakovinou prokázán také u zeleniny a u ovoce.

Funguje vláknina jako prevence proti rakovině?

Vláknina má sice ochranný efekt proti rakovině, ale pouze pokud je obsažená v přirozených zdrojích, jakým jsou např. ovoce nebo zelenina. U izolované, tj. samostatné vlákniny není zatím ochranný efekt dostatečně prokázán.

Pohybem proti rakovině

Dalším významným ochranným faktorem je dostatečná pohybová aktivita. Nedostatek pohybové aktivity vede spolu s vyšším příjmem energie k pozitivní energetické bilanci, tj. stavu kdy je vyšší příjem energie než její výdej a k následnému vzniku obezity. Vysoká konzumace tuků nezvyšuje vznik rakoviny, tj. nádorového onemocnění, pokud není spojena s obezitou. Mnohem více záleží na složení konzumovaných tuků než na jejich množství.

Kouření způsobuje rakovinu – to už nikdo nepopírá!

Kouření se podílí významným způsobem na vzniku rakoviny, a to nejen na vzniku rakoviny plic. Kouření výrazně přispívá ke vzniku nádorů plic, dutiny ústní, hltanu, hrtanu, jícnu, slinivky břišní, tlustého střeva, ledvin, děložního čípku. Na vzniku nádoru děložního čípku se kromě kouření výrazným způsobem podílí charakter a hygiena sexuálního života, např. sexuální promiskuita zvyšuje riziko vzniku rakoviny děložního čípku.

Jak se chránit před rakovinou?

V roce 2002 vytvořila Renomovaná vědecká společnost ACS (American Cancer Society) podle základních příčin vzniku rakoviny souhrn doporučení pro prevenci jejího vzniku. Hlavní body doporučení ACS:

• Jezte širokou paletu zdravé stravy, s důrazem na rostlinné zdroje. ACS doporučuje denní konzumaci minimálně pěti různých druhů ovoce a zeleniny, dávat přednost celozrnným obilovinám před zpracovanými, tj. před rafinovanými obilovinami a rafinovanými cukry (např. před bílým řepným cukrem). Rovněž doporučuje omezit konzumaci hovězího, vepřového, skopového masa i zvěřiny, zejména zpracovaných mas, např. uzenin.
• Osvojte si fyzicky aktivní životní styl. Podle doporučení ACS se mají dospělí věnovat mírné fyzické aktivitě nejméně 30 minut alespoň 5 dní v týdnu. Děti a dospívající se mají denně min. 60 minut věnovat mírné až intenzivní fyzické aktivitě. 
• Udržujte si zdravou váhu po celý život. ACS doporučuje vyváženou energetickou bilanci, tj. udržování příjmu a výdeje energie v rovnováze. K tomu pomáhá kromě správné pestré stravy dostatečná pohybová aktivita. V případě nadváhy nebo obezity je třeba snížit tělesnou hmotnost.
• Jestliže pijete alkoholické nápoje, limitujte svoji konzumaci. Nadměrná konzumace alkoholických nápojů zvyšuje riziko vzniku rakoviny a může také zvyšovat riziko vzniku obezity, a to díky velkému množství energie, obsažené v alkoholických nápojích.

Zdroj obrázků: Shutterstock

Zdroj informací: Med.muni.cz – centrum prevence

The post Vznik rakoviny doprovází řada mýtů – jak je to doopravdy? appeared first on Zdraví a krása.

Antioxidanty jsou prospěšné látky schopné v našem organismu kompenzovat škodlivé účinky probíhajících oxidačních procesů. Pořád nerozumíte? Čtěte dál!

Víte, co jsou antioxidanty a proč je naše tělo potřebuje? Antioxidanty jsou látky omezující aktivitu volných radikálů, snižují jejich vznik nebo je umí převádět do méně reaktivních a nereaktivních stavů. Omezují tak proces oxidace v organismu. Antioxidantem může být výživná látka ve formě vitaminu, minerální látky i enzymu. Antioxidanty hrají klíčovou preventivní roli před vznikem chronických onemocnění, rakoviny, onemocnění srdce, mrtvice, šedého zákalu anebo Alzheimerovi choroby. Svou činností ochrání imunitní systém. Řadíme sem zejména vitaminy A, B6, C, E, beta-karoten, selen, zinek, koenzym Q10, pyknogenol či alfa-lipoovou kyselinu.

Proč naše tělo vlastně antioxidanty potřebuje?

Jde o to regulovat oxidační stres, který nastává při prudkém překročení produkce škodlivých molekul ve formě volných radikálů. Neutralizační schopnosti našeho obranného systému lze pak zvládat právě pomocí antioxidantů. Při procesu neutralizace volného radikálu antioxidant dává svůj volný elektron kyslíkovému radikálu. Tím ochrání buňku před poškozením. Pak antioxidant chybějící elektron k sobě přitáhne z volného radikálu a tak dojde k jeho neutralizaci.

Oxidanty mohou vznikat i v důsledku vnitřních, endogenních procesů organismu, jakými jsou třeba narušený metabolismus nebo zánět. Vytvářejí se i mimo organizmus, jako následek znečištěného prostředí, slunečního záření, nadměrné fyzické námahy, pohybových aktivit, kouření a konzumace alkoholu. Vnějším procesům pak říkáme exogenní.

Antioxidanty a jejich účinky – podívejte se, proti čemu nás umí chránit!

Antioxidanty bojují proti stárnutí

Stárnutí je proces, který by určitě každý z nás rád zvrátil – když už ne zvrátil, tak alespoň zastavil. Naše buňky stárnou a za jejich stárnutí často odpovídají volné radikály, které se podílejí na poškození řetězce DNA. K neutralizaci volných radikálů a tím i k zpomalení procesu stárnutí buněk je nutný zejména retinol (vitamín A), tokoferol (vitamín E) a flavonoidy – zkrátka různorodé přírodní antioxidační látky.

Antioxidanty bojují proti rakovině

Rakovina je skutečný strašák doby a hledání prevence i léků na již vzniklou nemoc se stalo posedlostí nejen pro lékaře a vědce, ale i pro všechny, kdo se zabývají zdravou výživou. Řada věděckých studií prokázala snížení rizika vzniku rakoviny díky antioxidantům. Výskyt rakoviny podle některých studií významně snižuje kombinace beta-karotenu, vitamínu E a C a selenu.

Chrání naše srdce a cévy

Antioxidanty bojují proti tzv. špatnému LDL cholesterolu, který může způsobit selhání srdce. Zvýšené ukládání tuku v tepnách je způsobeno oxidací lipoproteinu s nízkou hustotou. Antioxidanty snižují riziko vývinu srdečně-cévních onemocnění.

Antioxidanty detoxikují a čistí organismus

Detoxikace a očista je pro někoho zaklínadlo vedoucí ke zdraví, pro jiné z nás třeba jen nic neříkající fráze. Když ale nyní mluvíme o očistě těla, máme na mysli skutečně tělu prospěšnou detoxikací jater a tlustého střeva. Ta se obvykle skládá ze dvou fází, kdy v první fázi dojde aktivací částí enzymů k oxidaci a až ve druhé k transformaci škodlivin na méně toxické látky. Antioxidanty do tohoto procesu vstupují jako jakýsi ochránci jater před bouřlivou reakcí organismu na vznikající oxidační stres spojený s detoxikací.

Kde se berou antioxidanty? Tělu je musíme podávat zvenčí v podobě na tyto látky bohaté potravy

Antioxidanty se v největším množství vyskytují v ovoci a zelenině – a to právě v těch, které jsou charakteristické výraznějšími barvami. Jsou to například pomeranče, červená paprika, rajčata, špenát, mrkev, dýně, anebo borůvky, hrozny, avokádo či jahody. V mnohem větší míře jsou zastoupeny v potravinách konzumovaných v syrovém stavu, než v tepelně upravované stravě. Existují však i syntetické antioxidanty.

Přírodní antioxidanty

Přírodními jsou především známé vitamíny – C, E a karotenoidy. Vitamin C, čili kyselina askorbová, je obsažen například v citrusových plodech, ale i v tuzemském ovoci. Bohatým zdrojem je například černý rybíz.

Dále jsou to takzvané tokoferoly, které patří do skupiny vitaminů E a tělu je dodáme, pokud jíme ořechy, slunečnicová semena, sójové nebo například kukuřičné výhonky.

Pokud jde o další z antioxidantů, karotenoidy, těch existuje dokonce přes 700 různých druhů. Nejznámějšími jsou beta karoten (ten se v těle mění na vitamin A), alfa karoten, kryptoxantin, lykopen, lutein a zeaxanthin. U nich nesmíme zapomínat na to, že jsou rozpustné v tucích a tak by potraviny bohaté na karotenoidy měly  být vždy užívané s malým množstvím tuku. V čem se karotenoidy nachází? Škála ovoce a zeleniny je skutečně široká. Zajímavé je, že se jednotlivé typy karotenoidů nachází vždy v zelenině či ovoci určité barvy (nebo v několika barvách). Například lykopen se nachází v červených plodech, jako je červen rybíz, červený meloun, červený grep nebo v arónii. Téma karotenoidů je velice rozsáhlé a zaslouží si speciální pozornost.

Nakonec nesmíme zapomenout zmínit minerál selen. Obsažen je ve vnitřnostech, v mořských plodech a v rybách, do těla jej dostaneme konzumací mořských řas a některých druhů ořechů.

Nejdůležitější potraviny bohaté na antioxidanty

Existuje mnoho takzvaných superpotravin, které se chlubí bohatým obsahem antioxidantů. Žebříčku však často vévodí různé neznámé a exotické potraviny, jako je maqui berry (lat. Aristotelia chilensis, také známá jako Chile Wineberry) nebo açaí berry (psané jako acai berry, lat. Euterpe oleracea, též Euterpe brazilská nebo kapustoň brazilská). Ale nač sahat po exotických zdrojích, které nikdy nedokážeme do našeho jídelníčku dostat v čerstvém a dostatečném stavu, když nás obklopují potraviny domácí, nebo minimálně mnohem dostupnější? Třeba bobuloviny a mezi nimi například skvělé antioxidanty, jako je černý rybíz nebo borůvky. Podívejte se na přehled nejdůležitějších.

Ovoce, zelenina, nápoje a byliny obsahující antioxidanty

Zdroj obrázků: Shutterstock

The post Antioxidanty: konečně pochopíte, proč je naše tělo potřebuje! appeared first on Zdraví a krása.