Pampeliška není jen plevel. Je to velice významná rostlina, kterou často přes její hojný výskyt přehlížíme. Znáte léčivé účinky pampelišky?

Na jaře kvetoucí nápadná rostlinka pampeliška, často uváděná pod názvem smetánka lékařská, je známá nejen svými nápadně žlutými květy, které na jaře zpestří naše louky. Je také proslulá svými léčivými účinky. Milovníci zdravého způsobu stravování připravují z listů pampelišek chutný salát. Což ale rozhodně není jediné využití pro pampelišku. Užitek  ní je možné mít po celý rok. Pampeliška byla jako léčivá bylina známá a používaná již ve Starověkém Řecku. Staří Řekové používali mléko z pampelišek proti pihám a žlutým skvrnám na kůži, a rovněž k léčbě očních zánětů, proti slabosti i únavě.

Pampelišku snad pozná úplně každý, přesto…

Pampeliška lékařská (latinsky Taraxacum officinale, slovensky púpava lekárska) zvaná také smetánka lékařská pro bílou hořkou tekutinu podobnou mléku, kterou roní z poraněného stonku, je vytrvalá rostlina z čeledi hvězdicovitých s přízemní růžicí listů. Její nápadně žluté květy zdobí na jaře naše louky. Kvete od dubna do června někdy i znovu na podzim. Po odkvětu se její květy mění v ochmýřené nažky unášené větrem na velké vzdálenosti. Pampeliška roste hojně na loukách, pastvinách, mezích i v zahradách jako obtížný plevel. A to zejména pro zarputilé „trávníkáře“, pěstující si na zahradách své „anglické“ sterilní trávníky.

Pampeliška je doslova nabita účinnými látkami

Pampeliška však není pouze obtížný plevel, který dělá vrásky zahrádkářům. Obsahuje široký komplex účinných látek. Mezi nimi inulin, zásobní cukr u rostlin, hořčiny taraxin, taraxasterin, lactopicrin, vitamín B11 (cholin), vitamín B8 (inositol), vitamín B2, vitamíny C, A, D, fytosteroly, aminokyseliny, třísloviny, silice, slizovité látky, minerální látky, zejména měď draslík, mangan, obsahuje také fosfor a kyselinu křemičitou.

Léčivé účinky pampelišky jsou skutečně široké

Díky bohatému komplexu účinných látek má pampeliška široké využití jako léčivá rostlina. Látky obsažené v pampelišce pomáhají při zánětech močových cest a ledvinových kamenech, při diabetu, při zvětšení sleziny, příznivě ovlivňují činnost jater, ledvin a také trávení. Pampeliška podporuje vylučování žluči, žaludečních šťáv, posiluje funkci slinivky břišní, podporuje krvetvorbu, snižuje hladinu krevního cukru, posiluje metabolismus, působí močopudně, zlepšuje funkci lymfatického systému, pomáhá při chronické únavě, při zácpě a pomáhá při ženských potížích. Používá se též jako protihlístový prostředek.  Pomáhá také při artróze, vysoké hladině cholesterolu v krvi, při dně, nechutenství, detoxikaci těla a také při hubnutí.  Může se používat i při chronických ekzémech.

Víte, jaké části pampelišky užíváme a jak nám pomáhají?

Léčivé účinky mají všechny části rostliny. Pampeliška se používá zejména vnitřně. Extrakt šťávy ze stonku pampelišky lze použít při léčbě ekzémů. Pro léčebné účely se ale používá zejména kořen. Kořen pampelišky dokáže povzbuzovat činnost všech trávicích orgánů i žlučníku, který stimuluje k lepšímu vylučování žluče. Pomáhá při chorobách žlučníku, léčbě žloutenky, močových cest a ledvinových kaméncích. Hojí také záněty žaludeční a střevní sliznice a díky obsahu inulinu působí podpůrně i při léčbě diabetu. Pampeliškový kořen je bohatým zdrojem inulinu, jeho během roku kolísá, nejvíce je ho na podzim. Kořen pampelišky obsahuje také hořčiny, aminokyseliny, vitamíny skupiny B, vitamínu D, fytosterolů, slizovitých látek i minerálních látek, zejména draslíku, mědi, manganu. Nejčastěji se používá ve formě odvaru.

Jak připravit odvar z kořene pampelišky

Pro přípravu odvaru potřebujeme 2 čajové lžičky usušeného, řezaného smetánkového kořene. Zalijeme je šálkem vody, necháme 2 minuty povařit a poté necháme v uzavřené nádobě vyluhovat 10 – 15 minut.  Po vyluhování scedíme. Odvar připravujeme vždy čerstvý, bezprostředně před použitím, pijeme 2 až 4 krát denně. Někdy se používá také šťáva z čerstvého kořene, která se podává 4 krát denně, po 1 až 2 čajových lžičkách.

Léčivé účinky mají rovněž mladé listy a květ pampelišky. Mladé listy pampelišky jsou zdroji vitamínu C, minerálů, kyseliny křemičité a chlorofylu, zeleného barviva rostlin. Listy posilují imunitu, mají detoxikační účinky a díky schopnosti povzbuzovat metabolismus pomáhají i při snižování nadváhy. Listy se používají zejména ve formě salátů, ať už jako samostatný salát nebo se přidávají do zeleninových salátů.

Květy pampelišky jsou zdrojem karotenoidů, silic, flavonoidů.  Z květů se vyrábí tzv. pampeliškový med, pampeliškový sirup. Sirup z pampeliškových květů i „pampeliškový med“ se sice považují za prostředky proti nachlazení, ale jejich účinek se přeceňuje. Pampeliškový med není pravým medem, ale spíše cukrovým sirupem vařeným delší dobu do zhoustnutí Vařit se musí dlouho, čímž dochází pravděpodobně ke zničení všech účinných látek. Odborníci jej proto považují spíše za zcela „mrtvý“ produkt bez jakýchkoliv účinných látek. Navíc vzhledem k obsahu cukru ještě problematický.

Sběr a skladování pampelišky – sbíráme s ní v podstatě vše!

Pampeliška má upotřebení jako celek. Pro léčebné účely se nesbírají jenom semínka pampelišky. Z pampelišky sbíráme všechny léčivé části rostliny, tj. kořen, listy a květ. Kořen pampelišky sbíráme před rozkvětem rostliny, tj. v březnu, při chladnějším počasí i v dubnu nebo v srpnu a v září, tj. na konci vegetačního období rostliny. Květy pampelišky sbíráme od dubna do června a listy pampelišky od května do září.

Kořen pampelišky můžeme po důkladném umytí a odkapání používat čerstvý, nebo ho lze usušit. Sušíme jej ve stínu, na slunci či uměle do teploty 50 °C, a to dokonale, jinak snadno zplesniví. Správně usušený pampeliškový kořen je na lomu bílý, láme se s praskotem, je bez zápachu a má slabě nahořklou chuť. Nesprávně usušený kořen je ohebný, snadno přijímá vlhkosti a plesniví. Usušené kořeny pampelišky se balí do pevných papírových nebo polypropylenových obalů (zde pozor, pokud nejsou dobře usušené), uchovávají se na suchém místě, chráněném před světlem a vlhkostí. Skladovat se dají i ve skleněných dózách. Opět pozor na skutečně dokonalé vysušení.

Listy pampelišky sušíme na stinném a větraném místě v načechrané vrstvě do 5 cm. Během sušení je několikrát obracíme. Správně usušené pampeliškové listy si zachovávají svěží zelenou barvu. Listy nesmí ztmavnout.  Suché listy z pampelišky listy se balí do papírových obalů a skladují se na suchém místě, chráněném před světlem a vlhkostí. Podobně se suší i květy pampelišky.

Zajímavosti o pampelišce

• Víte, že po usušení lze kořen pampelišky upražit, rozemlít a připravit z něho hořkou „pampeliškovou mouku“ nebo náhražku kávy, stejně jako z kořene čekanky?
• Víte, že anglické a francouzské lidové pojmenování pampelišky (anglicky dandelion, francouzsky dent de lion) znamená doslova „zub lva“ podle složitého profilu listů (z latinského leontodon).
• Víte, jaké všemožné lidové názvy má pampeliška lékařská (lat. Taraxacum officinale, Taraxacum vulgaria): smetánka lékařská, Hadí mlíčí, Husí kap, Kačenek, Kačinec, Kašinec, Lucerničky, Lucerny, Lví zub, Mléč, Mléčný lupen, Mlíčí, Mlíčník, Mlíčňák, Odvančík, Pampalíšek, Pamprlice, Pampuliška, Pleska, Plečka, Pleška, Prasečí rypák, Pupava, Smetanka, Smetaník.

Zdroj obrázků: Shutterstock

The post Pampeliška a co vše o ní ještě nevíte appeared first on Zdraví a krása.