Po staletí se citrus aurantium uplatňoval v přírodní medicíně. Moderní svět ovšem divoký pomeranč objevil pro boj s obezitou.

Přívlastků a jmen má hned několik – hořký pomeranč, divoký pomeranč, léčivý pomeranč… Avšak bez ohledu na to, jaký název pro divoký pomeranč (lat. Citrus aurantium) použijete, jde pořád o tu stejnou rostlinu. Pochází z Asie a Středomoří, ale v posledních letech zdomácněl i v Kalifornii či na Havaji. V medicíně se s úspěchem využívaly nejrůznější části Divokého pomeranče: kůra, květy, listy, dužina i šťáva. Léky z Divokého pomeranče sloužily v minulosti a v přírodní medicíně především k léčbě trávicích potíží, žaludečních křečí, kožních infekcí či cukrovky. Zajímavé hořké chuti se využívalo i k dochucování marmelád či likérů. Moderní medicína pak Citrus aurantium objevila jako skvělý prostředek na hubnutí.

Když v roce 2004 Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) ve Spojených státech zakázal použití efedry, resp. její účinné látky efedrinu, mimo jiné v prostředcích na hubnutí kvůli negativním účinkům na kardiovaskulární systém, byli výrobci léků a doplňků stravy nuceni hledat účinné látky pro svoje produkty jinde. Z přírodních zdrojů se jim pak jako slibná alternativa jevil právě Divoký pomeranč.

Divoký pomeranč a jeho účinky na hubnutí

Divoký pomeranč obsahuje alkaloid známý jako synefrin, který je svým efektem efedrinu podobný. Není tedy divu, že i synefrin byl označován za původce nežádoucích účinků na srdce a krevní oběh. Je ale třeba zdůraznit, že se synefrin v citrusech, tzn. i v Divokém pomeranči, vyskytuje v tzv. p-formě, která se svou strukturou od efedrinu a jemu příbuzných látek přece jenom liší. V běžně prodávaných doplňcích výživy je tedy synefrin obsažený v takovém množství a formě, že je jeho účinek na tepovou frekvenci a krevní tlak u zdravých lidí prakticky neměřitelný. Zato vliv na spalování tuků byl prokázán hned několika vědeckými studiemi.

Pokud chcete Divoký pomeranč využít na hubnutí, pak můžete jeho účinek posílit kombinací s dalšími účinnými látkami. V některých přípravcích je to kofein. Zde je ale třeba se mít na pozoru, protože u citlivějších jedinců, případně u lidí, kteří se lečí s vysokým krevním tlakem či onemocněním oběhového systému, může dojít k nežádoucím účinkům. Bezpečnější je tedy kombinace s hesperidinem či naringinem.

Další možnosti využití divokého pomeranče

Divoké pomeranče nemají vliv jen na hubnutí. Při orální aplikaci se dužina a kůra s úspěchem používá k potlačení nevolnosti, či dokonce v rámci léčby únavového syndromu. Květy a olej z divokého pomeranče slouží k terapii gastrointestinálních chorob, léčí i vředová onemocnění, působí proti zácpě a plynatosti. Mají příznivý vliv na snížení hladiny cukru u diabetiků. Osvědčily se jako podpůrná léčba nemocí jater, žlučníku, ledvin a močového měchýře. Skvěle se dají využít při detoxikaci.

Lokálně aplikovaný olej či výtažek z divokého pomeranče je možné využít k léčbě infekcí kůže. V aromaterapii slouží k tlumení bolesti. Kosmetický průmysl ho využívá k výrobě mýdel a dalších produktů.

Jak užívat divoký pomeranč

Přívlastek hořký naznačuje, ze nejde zrovna o ten nejchutnější typ citrusů. K dostání je Citrus aurantium jako čaj, mnohem lepších výsledků se dá ale docílit koncentrovanými výtažky v různých doplňcích stravy. Často je najdeme v různých kombinovaných přípravcích na hubnutí. Teď už budete vědět, že Divoký pomeranč není jen atraktivnější jméno pro klasický pomeranč, ale že jde o bylinu, kterou lze mimo jiné využít i na hubnutí.

Pozor ale, pokud zvažujete užívání Divokého pomeranče za účelem hubnutí, měli byste, pokud se léčíte s vysokým krevním tlakem nebo máte nějaké jiné kardiovaskulární onemocnění, svůj záměr zkonzultovat s lékařem.

Zdroj obrázků: Shutterstock, koláže ContententPub s.r.o. – specialista na copywriting a vizualizaci obsahu

The post Divoký pomeranč na hubnutí objevila až moderní medicína appeared first on Zdraví a krása.

Ananasový enzym bromelain stojí nejen za hubnoucími účinky ananasu, ale je i pomocníkem při pálení žáhy, zánětech a mnoha jiných neduzích.

Ananas má mezi ovocem výsadní postavení, za něž vděčí látce, která se může pochlubit opravdu širokým spektrem příznivých účinků. Jmenuje se bromelain (označovaný též jako bromelin). Je to enzym, který dokonce předurčuje ananas na hubnutí. Ananasová dieta je však spojena s řadou omylů, které bychom chtěli v tomto článku vyvrátit a vše uvést na správnou míru. Rozhodně však účinky ananasové diety popírat nechceme. Na účinky bromelainu se ale podíváme i z dalších úhlů, které jsou často díky jeho spojování pouze s hubnutím opomíjené.

Seznamte se s unikátním enzymem z ananasu – s bromelainem!

Bromelain je proteolytický enzym obsažený ve šťávě a dužině ananasu. „Proteolytický“ znamená „bílkoviny (čili proteiny) štěpící”, takže jednoduše řečeno, hlavní funkcí bromelainu je rozkládat proteiny a to jak v kyselém, tak zásaditém prostředí. Vlivem bromelainu se velké proteinové molekuly štěpí na menší peptidy či jednotlivé aminokyseliny, které je organismus schopen využít, ať už k výstavbě svalové tkáně, tvorbě důležitých neurotransmiterů či jiných pro tělo důležitých substancí na bázi bílkovin. Řada příznivých účinků bromelainu pak vychází z faktu, že se v tenkém střevě vstřebává enzym přímo do krve, takže jeho další účinky probíhají na této bázi. Jako látka urychlující hojení ran a preventivně působící proti celé řadě onemocnění se bromelain používá už více než sto let, prvně ho z ananasu izoloval venezuelský chemik Vincente Marcano v roce 1891.

Hubneme s bromelainem – jen trochu jinak, než se běžně traduje

Bylo by mylné považovat bromelain za látku štěpící tuk, či přímo ovlivňující oxidaci (spalování) tuků v těle. I když přesně o tom všechny články o ananasových dietách mluví. Pokud jde o hubnoucí účinek bromelainu, jedná se o sekundární efekt, kdy tělo schopné díky přísunu trávicího enzymu lépe štěpit bílkoviny, snáze vstřebává živiny. Protizánětlivé a hojivé účinky harmonizují organismus, takže podmínky pro optimalizaci tělesné hmotnosti jsou víc než příznivé.

Není tedy divu, že při dostatečné fyzické aktivitě a odpovídajícím kalorickém příjmu, může užívání bromelainu urychlit a usnadnit i úbytek hmotnosti. Rozhodně to však neznamená, že správná ananasová dieta pozůstává z omezení stravy na pouhý ananas. Právě naopak. Enzym obsažen v ananasu nám pomáhá při hubnutí právě lepším trávením. Takže i když jíme normálně, neprojevuje se to nekontrolovaným nárůstem hmotnosti. Eventuálně, pokud při dietě zmenšíme kalorický příjem, umožní nám bromelain zdravé hubnutí díky své schopnosti napomáhat při vstřebávání živin. Určitě je však enzym lepší užívat jako výtažek ve formě doplňku stravy, kde je garantováno jeho množství.

Ananasová dieta – jak na ní správně

Pokud se ještě vrátíme k ananasové dietě, která obvykle nařizuje dvou až týdenní půst pozůstávající  pouze z jezení ananasu doplněného dostatečným příjmem tekutin, jedná se o čirý nesmysl. Zbytečně vás vyhladuje, navíc kyseliny v ananasu dokážou pěkně zamávat se žaludkem i trávícím traktem obecně. Pokud chcete využívat výhody ananasového enzymu bromelainu, doplňte ananas v jeho syrové a čerstvé podobě jako „dezert“ ke všem hlavním jídlům denně. Určitě je však enzym lepší, levnější a účinnější užívat jako výtažek ve formě doplňku stravy, kde je garantováno jeho množství.

Ananasová dieta s papájou

V dietních doporučeních, či už jde přímo o diety, nebo doplňky stravy vhodné pro podporu hubnutí, se ananas obvykle doporučuje kombinovat s papájou. Ta totiž obsahuje rostlinný pepsin papain. Jde o trávící enzym, který podporuje trávení tuků a bílkovin a zlepšuje vstřebávání potravin. Papája tak snižuje nadýmání, funguje jako diuretikum (odvodňuje), snižuje pálení žáhy a léčí záněty.

„Ananasový“ bromelain funguje proti zánětům i na další neduhy

• Bromelain na zarudnutí a otoky: Provedené výzkumy jasně ukazují, že orálně užívaný bromelain zmírňuje otoky tkání i jejich zarudnutí, urychluje hojení a s úspěchem se používá například při rekonvalescenci po chirurgických zákrocích. Je možné ho použít i lokálně.
• Lokální aplikace bromelainu pomáhá při popáleninách: Osvědčila se především u spálenin, kdy napomáhá odlučování mrtvé tkáně a urychluje hojení popálenin druhého a třetího stupně. Lokálně můžete bromelain použít i po píchnutí či bodnutí hmyzem.
• Bromelain a zranění při sportu: Asi každý pravidelně sportující člověk si někdy natáhl sval, vymkl kotník nebo si přivodil bolestivou modřinu. I to jsou okamžiky, kdy pomůže zmírnit otok a urychlit proces hojení, když budete užívat bromelain.
• Bromelain a osteoartritida: U lehkých a středně těžkých případů osteoartritidy dává smysl zkusit terapii bromelainem. Řada provedených studií totiž jasně ukazuje, že u pacientů došlo ke zmírnění příznaků tohoto nepříjemného onemocnění.
• Bromelain na křečové žíla a hemoroidy: Tento enzym má příznivý vliv na cévní systém, je tedy možné ho použít jako podpůrnou léčbu při terapii křečových žil a hemoroidů.
• Bromelain a záněty horních cest dýchacích: Existuje hned několik studií, které jasně prokázaly, že bromelain tlumí kašel a zmírňuje tvorbu hlenu při rýmě, přičemž otok sliznice nosu redukuje dokonce i při rýmě senné.
• Bromelain na poruchy trávení a pálení žáhy: Vzhledem ke schopnosti štěpit bílkoviny a zlepšovat trávicí procesy se bromelain uplatní při nejrůznějších poruchách trávení, včetně nepříjemného pálení žáhy. Skvělé výsledky přinesly zejména studie, při nichž se spojilo užití bromelainu, amylázy (enzym trávící sacharidy) a lipázy (enzym štěpící tuk). Současně se mluví o tom, že bromelain zmírňuje nadýmání a další příznaky syndromu dráždivého tračníku. V souvislosti s tím jistě stojí za zmínku i fakt, že pomáhá udržovat rovnováhu kyselosti v žaludku a současně zásadité prostředí v tenkém střevě. Laboratorní výzkumy ukázaly také schopnost bromelainu ničit škodlivé látky způsobující průjmová onemocnění. Slibné jsou i účinky v terapii zánětlivých střevních chorob.
• Bromelain a imunitní systém: Bezpočet vědeckých studií jasně prokazuje, že bromelain posiluje imunitu a to dokonce v takové míře, že snižuje riziko některých druhů rakoviny.
• Bromelain a jeho účinky na krev: Účinek bromelainu na krevní destičky je znám už dlouhou dobu. Tento enzym má schopnost zabránit tvorbě nežádoucích krevních sraženin, takže snižuje riziko trombózy. V návaznosti na to je třeba upozornit, aby lidé užívající léky na ředění krve konzultovali případnou bromelainovou terapii se svým lékařem.

Nyní by se zdálo žádoucí, abyste při příštím nákupu v supermarketu naplnili svůj nákupní vozík ananasem. Pokud to ale s užíváním bromelainu myslíte opravdu vážně, pak byste měli vědět, že dostatečné hladiny účinné látky dosáhnete snáze a dávku budete mít lépe pod kontrolou, když zvolíte kvalitní doplněk stravy obsahující potřebné množství bromelainu.

Zdroj obrázků: Shutterstock, koláže ContententPub s.r.o. – specialista na copywriting a vizualizaci obsahu

The post Bromelain – chytrý enzym, který předurčuje ananas na hubnutí appeared first on Zdraví a krása.

Pampeliška není jen plevel. Je to velice významná rostlina, kterou často přes její hojný výskyt přehlížíme. Znáte léčivé účinky pampelišky?

Na jaře kvetoucí nápadná rostlinka pampeliška, často uváděná pod názvem smetánka lékařská, je známá nejen svými nápadně žlutými květy, které na jaře zpestří naše louky. Je také proslulá svými léčivými účinky. Milovníci zdravého způsobu stravování připravují z listů pampelišek chutný salát. Což ale rozhodně není jediné využití pro pampelišku. Užitek  ní je možné mít po celý rok. Pampeliška byla jako léčivá bylina známá a používaná již ve Starověkém Řecku. Staří Řekové používali mléko z pampelišek proti pihám a žlutým skvrnám na kůži, a rovněž k léčbě očních zánětů, proti slabosti i únavě.

Pampelišku snad pozná úplně každý, přesto…

Pampeliška lékařská (latinsky Taraxacum officinale, slovensky púpava lekárska) zvaná také smetánka lékařská pro bílou hořkou tekutinu podobnou mléku, kterou roní z poraněného stonku, je vytrvalá rostlina z čeledi hvězdicovitých s přízemní růžicí listů. Její nápadně žluté květy zdobí na jaře naše louky. Kvete od dubna do června někdy i znovu na podzim. Po odkvětu se její květy mění v ochmýřené nažky unášené větrem na velké vzdálenosti. Pampeliška roste hojně na loukách, pastvinách, mezích i v zahradách jako obtížný plevel. A to zejména pro zarputilé „trávníkáře“, pěstující si na zahradách své „anglické“ sterilní trávníky.

Pampeliška je doslova nabita účinnými látkami

Pampeliška však není pouze obtížný plevel, který dělá vrásky zahrádkářům. Obsahuje široký komplex účinných látek. Mezi nimi inulin, zásobní cukr u rostlin, hořčiny taraxin, taraxasterin, lactopicrin, vitamín B11 (cholin), vitamín B8 (inositol), vitamín B2, vitamíny C, A, D, fytosteroly, aminokyseliny, třísloviny, silice, slizovité látky, minerální látky, zejména měď draslík, mangan, obsahuje také fosfor a kyselinu křemičitou.

Léčivé účinky pampelišky jsou skutečně široké

Díky bohatému komplexu účinných látek má pampeliška široké využití jako léčivá rostlina. Látky obsažené v pampelišce pomáhají při zánětech močových cest a ledvinových kamenech, při diabetu, při zvětšení sleziny, příznivě ovlivňují činnost jater, ledvin a také trávení. Pampeliška podporuje vylučování žluči, žaludečních šťáv, posiluje funkci slinivky břišní, podporuje krvetvorbu, snižuje hladinu krevního cukru, posiluje metabolismus, působí močopudně, zlepšuje funkci lymfatického systému, pomáhá při chronické únavě, při zácpě a pomáhá při ženských potížích. Používá se též jako protihlístový prostředek.  Pomáhá také při artróze, vysoké hladině cholesterolu v krvi, při dně, nechutenství, detoxikaci těla a také při hubnutí.  Může se používat i při chronických ekzémech.

Víte, jaké části pampelišky užíváme a jak nám pomáhají?

Léčivé účinky mají všechny části rostliny. Pampeliška se používá zejména vnitřně. Extrakt šťávy ze stonku pampelišky lze použít při léčbě ekzémů. Pro léčebné účely se ale používá zejména kořen. Kořen pampelišky dokáže povzbuzovat činnost všech trávicích orgánů i žlučníku, který stimuluje k lepšímu vylučování žluče. Pomáhá při chorobách žlučníku, léčbě žloutenky, močových cest a ledvinových kaméncích. Hojí také záněty žaludeční a střevní sliznice a díky obsahu inulinu působí podpůrně i při léčbě diabetu. Pampeliškový kořen je bohatým zdrojem inulinu, jeho během roku kolísá, nejvíce je ho na podzim. Kořen pampelišky obsahuje také hořčiny, aminokyseliny, vitamíny skupiny B, vitamínu D, fytosterolů, slizovitých látek i minerálních látek, zejména draslíku, mědi, manganu. Nejčastěji se používá ve formě odvaru.

Jak připravit odvar z kořene pampelišky

Pro přípravu odvaru potřebujeme 2 čajové lžičky usušeného, řezaného smetánkového kořene. Zalijeme je šálkem vody, necháme 2 minuty povařit a poté necháme v uzavřené nádobě vyluhovat 10 – 15 minut.  Po vyluhování scedíme. Odvar připravujeme vždy čerstvý, bezprostředně před použitím, pijeme 2 až 4 krát denně. Někdy se používá také šťáva z čerstvého kořene, která se podává 4 krát denně, po 1 až 2 čajových lžičkách.

Léčivé účinky mají rovněž mladé listy a květ pampelišky. Mladé listy pampelišky jsou zdroji vitamínu C, minerálů, kyseliny křemičité a chlorofylu, zeleného barviva rostlin. Listy posilují imunitu, mají detoxikační účinky a díky schopnosti povzbuzovat metabolismus pomáhají i při snižování nadváhy. Listy se používají zejména ve formě salátů, ať už jako samostatný salát nebo se přidávají do zeleninových salátů.

Květy pampelišky jsou zdrojem karotenoidů, silic, flavonoidů.  Z květů se vyrábí tzv. pampeliškový med, pampeliškový sirup. Sirup z pampeliškových květů i „pampeliškový med“ se sice považují za prostředky proti nachlazení, ale jejich účinek se přeceňuje. Pampeliškový med není pravým medem, ale spíše cukrovým sirupem vařeným delší dobu do zhoustnutí Vařit se musí dlouho, čímž dochází pravděpodobně ke zničení všech účinných látek. Odborníci jej proto považují spíše za zcela „mrtvý“ produkt bez jakýchkoliv účinných látek. Navíc vzhledem k obsahu cukru ještě problematický.

Sběr a skladování pampelišky – sbíráme s ní v podstatě vše!

Pampeliška má upotřebení jako celek. Pro léčebné účely se nesbírají jenom semínka pampelišky. Z pampelišky sbíráme všechny léčivé části rostliny, tj. kořen, listy a květ. Kořen pampelišky sbíráme před rozkvětem rostliny, tj. v březnu, při chladnějším počasí i v dubnu nebo v srpnu a v září, tj. na konci vegetačního období rostliny. Květy pampelišky sbíráme od dubna do června a listy pampelišky od května do září.

Kořen pampelišky můžeme po důkladném umytí a odkapání používat čerstvý, nebo ho lze usušit. Sušíme jej ve stínu, na slunci či uměle do teploty 50 °C, a to dokonale, jinak snadno zplesniví. Správně usušený pampeliškový kořen je na lomu bílý, láme se s praskotem, je bez zápachu a má slabě nahořklou chuť. Nesprávně usušený kořen je ohebný, snadno přijímá vlhkosti a plesniví. Usušené kořeny pampelišky se balí do pevných papírových nebo polypropylenových obalů (zde pozor, pokud nejsou dobře usušené), uchovávají se na suchém místě, chráněném před světlem a vlhkostí. Skladovat se dají i ve skleněných dózách. Opět pozor na skutečně dokonalé vysušení.

Listy pampelišky sušíme na stinném a větraném místě v načechrané vrstvě do 5 cm. Během sušení je několikrát obracíme. Správně usušené pampeliškové listy si zachovávají svěží zelenou barvu. Listy nesmí ztmavnout.  Suché listy z pampelišky listy se balí do papírových obalů a skladují se na suchém místě, chráněném před světlem a vlhkostí. Podobně se suší i květy pampelišky.

Zajímavosti o pampelišce

• Víte, že po usušení lze kořen pampelišky upražit, rozemlít a připravit z něho hořkou „pampeliškovou mouku“ nebo náhražku kávy, stejně jako z kořene čekanky?
• Víte, že anglické a francouzské lidové pojmenování pampelišky (anglicky dandelion, francouzsky dent de lion) znamená doslova „zub lva“ podle složitého profilu listů (z latinského leontodon).
• Víte, jaké všemožné lidové názvy má pampeliška lékařská (lat. Taraxacum officinale, Taraxacum vulgaria): smetánka lékařská, Hadí mlíčí, Husí kap, Kačenek, Kačinec, Kašinec, Lucerničky, Lucerny, Lví zub, Mléč, Mléčný lupen, Mlíčí, Mlíčník, Mlíčňák, Odvančík, Pampalíšek, Pamprlice, Pampuliška, Pleska, Plečka, Pleška, Prasečí rypák, Pupava, Smetanka, Smetaník.

Zdroj obrázků: Shutterstock

The post Pampeliška a co vše o ní ještě nevíte appeared first on Zdraví a krása.